No jo, ale co dělat, chce se mi spát. Odpolední šlofík zlepšuje soustředění i paměť

„Odpolední zdřímnutí je zdraví prospěšné. Kdo netrpí nějakou poruchou usínání nebo zhoršenou kvalitou nočního spánku, tomu ho doporučujeme,“ otevírá debatu jednoznačným stanoviskem MUDr. Jitka Bušková z Centra spánkové medicíny a chronobiologie NÚDZ a rovnou připojuje jedno varování.

„Zdřímnutí by nemělo trvat déle než třicet minut, protože pak se dostáváme do hlubokého non-REM spánku, který je sice nejvíc restorativní, ale špatně se z něj probouzí a může přivést malátnost,“ dodává Bušková.

Čtěte také

Žijeme jako chytré telefony, ani v režimu spánku neumíme vypnout. Proč nás trápí nespavost?

Vzpomínám si, jak jsem na první letní brigádu v montážní hale chodil na šestou ranní, a když závodní siréna ohlásila poledne, nasoukal jsem do sebe v mžiku pár rohlíků a zbytek půlhodinové pauzy prospal. Polední siesta byla pro mě v tu dobu nutností k přežití.

Podobně to má divadelnice Sára Arnstein, která se momentálně pokouší přežít ve společnosti dvou malých dětí. „Problém je, že tomu malému je osm měsíců, takže se během odpoledního spánku budí, ale když mám štěstí, tak můžu spát tři čtvrtě hodiny,“ vypráví herečka na rodičovské „dovolené“.

Studie ve vědeckém časopise Nature popisuje, jak spánek, a tudíž i odpolední zdřímnutí, ovlivňuje paměť a z jejích výsledků se zdá, že kdo se nebojí si odpoledne zdřímnout, dosahuje lepších výsledků při učení bezprostředně po šlofíčku. Zároveň se ale nijak nelepší výkony těch, kdo nemají ve zvyku si po obědě lehnout a na krátkou dobu zdřímnutí zavedou.

Čtěte také

Co nejlepšího zažít v posteli? 8 hodin kvalitního spánku

Znamená to, že „napování“ je vysoce individuální potřeba, což potvrzuje i studie publikovaná v Neuroscience News, podle níž jsou notoričtí odpolední spáči nositelé genů, které se s odpoledním spaním pojí. Zdá se proto, že někdo si nemůže pomoct a potřebuje odpoledne spát a často se takový zvyk v rodinách dědí, anebo to zkrátka není pro člověka téma.

Jisté je, že odpočatý člověk je lepší člověk. A ať už je šlofíček cesta, jak uniknout dotěrným nárokům na výkon, nebo naopak způsob, jak své výkony zvýšit, s pandemickou zkušeností prací z domova se odpolední zdřímnutí mnoha lidem do života vloudilo. Teď je otázka, jak si ho přeneseme zpátky do normálu, pokud vůbec něco jako návrat do normálu přijde, nebo se normál nějak promění a třeba bude otevřený i odpolední relaxaci.

Jak by měl vypadat odpolední spánek a dá se naučit? Proč někteří lidé přes den rádi na chvíli usnou a jiné to vůbec nezajímá? A jaký efekt na funkci mozku má šlofík? Poslechněte si celý příspěvek.