Mojánek a balónek

Podle serveru BBC se konkrétně jedná o kočkodany červenozelené, druh malých primátů, který se přirozeně vyskytuje na africkém kontinentu. Poprvé byli v ulicích spatřeni minulý čtvrtek, přičemž podle prvotních informací měli být čtyři. Neví se, kdo je jejich majitelem, a úřady ani nepředpokládají, že by se k nim někdo přihlásil, protože vlastnictví exotických druhů zvířat je v Saint Louis trestné.

Městští úředníci sice nadále prohledávají oblast, kde byla zvířata spatřena, zatím se však žádného z primátů odchytit nepodařilo. Obyvatelé města proto byli varováni, aby se k opicím nepřibližovali. Jedná se sice o velmi inteligentní a za normálních podmínek společenská zvířata, ale ve stresové situaci mohou být agresivní.

Hon na opice navíc ještě více komplikuje záplava obrázků a videí generovaných umělou inteligencí na sociálních sítích. Na některých opice řídí auto, jinde pózují nebo jsou již odchyceny. Uživatelé sociálních sítí, kteří nerozpoznají, že nejde o fotografie, potom některé tyto obrázky úředníkům přeposílají, aby jim s pátráním pomohli, což má však přesně opačný efekt.

Server Vice se tak ironicky ptá, zda jsou uprchlé opice vůbec skutečné. Pokud ano, dodává, a někdo je skutečně uvidí na ulici (ne na Instagramu), měl by samozřejmě úřady kontaktovat.

„V různých datových souborech se nyní objevují důkazy o tom, že zimní srážky v Himalájích skutečně klesají,“ uvedl Kieran Hunt, hlavní výzkumný pracovník v oboru tropické meteorologie na britské Univerzitě v Readingu pro server BBC. Podle jedné ze studií sněhové srážky v severozápadní části Himalájí poklesly za posledních pět let o 25 % ve srovnání s dlouhodobým průměrem let 1980–2020.

Voda z tajícího sněhu je pro oblast Himalájí klíčová. Je klíčovým zdrojem pro řeky a potoky, a obnovuje jak zásoby pitné vody, tak vody využívané pro zavlažování i pro chod vodních elektráren. Menší množství srážek také podle odborníků znamená vyšší riziko lesních požárů. Mizející ledovce a ubývající sněhové srážky dále destabilizují hory. Katastrofy jako sesuvy půdy nebo protržení ledovcových jezer jsou stále častější. Podle časopisu Nature je také problém, že se Himaláje otepluje v průměru až od tři čtvrtě stupně Celsia rychleji, než je globální průměr.

Nejpravděpodobnější příčinou prudkého poklesu sněžení je kromě stoupajících teplot oslabení proudění vzduchu od Středozemního moře, které s sebou přináší studený vzduch. Toto proudění je pro sněhové i dešťové srážky v Himalájích klíčové. Možné také je, že se proudění vzduchu posouvá více k severu. Zatím se jedná o hypotézu, jisté je ale jedno – oblast Himalájí momentálně čelí hned dvěma zásadním problémům, jejichž kombinace může mít dalekosáhlé důsledky.

Školní uniformy jsou v Polsku spíš výjimkou, většinou žáci nosí vlastní oblečení. To, co je přípustné, v současné době určují školní řády jednotlivých škol. To ovšem často vede k zasahování do fyzické autonomie žáků, kterým školy zakazují například barvení vlasů.

V listopadu loňského roku vyvolal vlnu pobouření ředitel jedné z krakovských středních škol, který během vyučování poslal jednoho ze studentů do kadeřnictví, aby mu oholili hlavu, protože jeho účes porušoval školní řád. V reakci na tuto událost vznesla poslankyně vládní strany Občanská platforma Katarzyna Matusik-Lipiec podnět k polskému ministerstvu školství, píše server Notes from Poland.

Mluvčí ministerstva školství Ewelina Gorczyca v reakci uvedla, že problém spočívá v tom, že se školský zákon přímo nezabývá vzhledem žáků, což chce ministerstvo nyní změnit. Pro server Wprost řekla, že cílem novely je, aby škola nemohla žákům zakazovat prvky vzhledu, které pravidla neporušují. „Hranice je tam, kde oděv podněcuje k nenávisti nebo diskriminaci, porušuje platné právo, představuje ohrožení bezpečnosti nebo hrubě porušuje obecně přijímané společenské normy,“ dodala.

Nová opatření, na kterých ministerstvo momentálně pracuje, by tak podle dalšího vyjádření ministerstva měla stanovit jasná pravidla, která budou respektovat univerzální právo každého občana utvářet svůj vzhled, ale zároveň školám ponechají právo v určitých případech zasáhnout.

Trend 365 knoflíků odstartovala uživatelka Tamara (@flylikeadove), která na TikToku představila svou osobní strategii seberozvoje pro nový rok. V krátkém videu vysvětlila, že si pořídí 365 knoflíků – jeden na každý den v roce – jako způsob, jak si lépe uvědomovat plynutí času a motivovat se k větší aktivitě. „Chci dělat víc věcí a mám strach z času, proto ho chci vnímat vědoměji,“ cituje její slova Euronews.

Její předsevzetí však vyvolalo spíš zmatek než inspiraci. Málokdo chápal, co přesně má Tamara s knoflíky v plánu, a komentáře se rychle zaplnily otázkami. Na opakované dotazy nakonec reagovala stručně a nekompromisně: „Hele, vlastně to musí dávat smysl jen mně, abych to dělala, a nemám chuť to komukoli dalšímu vysvětlovat.“ Právě tato věta se podle The Guardian stala spouštěčem prvního virálního trendu roku 2026.

Pointa trendu je jednoduchá: dělej si svoje věci – a nikomu je nemusíš vysvětlovat. Okamžitě se ho chytily i velké účty. Už začátkem ledna Tumblr na síti X prohlásil rok 2026 za „rok 365 knoflíků“. Empire State Building oznámil, že přebírá Tamarino motto „Nemám chuť to vysvětlovat nikomu jinému“. A oficiální TikTok týmu Philadelphia Eagles si z trendu vystřelil videem s krabicí knoflíků a otázkou: „Tak jo, Tamaro, a co teď?“ Dokonce i indie bluegrassová kapela Karma Creek vydala píseň Tamara’s Button Song, složenou z jejích virálních odpovědí.

Někteří uživatelé zároveň upozornili na „brat“ tón Tamariny odpovědi – drzý a suverénní postoj, který se stal dalším důvodem virality. Její citáty se následně začaly objevovat v grafických úpravách inspirovaných obalem úspěšného alba Charli XCX, jež zachytilo ducha doby.

Údaje vycházejí z britské studie výzkumnice Rachel L. Thorne z University of Bath. Podle výsledků se porucha užívání konopí může objevit už po několika jointech týdně. Projevuje se ztrátou kontroly nad konzumací a pokračováním i přes problémy ve škole, práci nebo rodině. Doprovázejí ji abstinenční příznaky, jako jsou neklid nebo nespavost. Studie poprvé stanovuje konkrétní týdenní hranice THC, při kterých se riziko výrazně zvyšuje. Výsledky byly publikovány v časopise Addiction.

Pro adolescenty je hranice bezpečného užívání přibližně šest jednotek THC týdně – kolem 30 mg. U dospělých je to asi osm jednotek, tedy 40 mg týdně. U středně těžkých a těžkých poruch jsou hodnoty vyšší. Výzkumníci zdůrazňují, že jedině abstinence je zcela bez rizika.

Nové hranice nenahrazují lékaře nebo terapeuty, ale mohou pomoci při předběžném screeningu. Specialisté se mohou ptát, kolik jednotek THC pacient užívá týdně, aby lépe odhadli riziko a odhalili možnou poruchu dříve. Tím sledují doporučení pro léčbu poruch spojených s konopím, která upozorňují na frekvenci, množství a sílu konopí jako hlavní rizikové faktory.

V Česku je držení malého množství konopí pro osobní potřebu povoleno. Od ledna 2026 je legální i pěstování doma pro dospělé nad 21 let, s limitem maximálně tří rostlin a 100 gramů usušeného materiálu. Nadlimitní množství, prodej nebo komerční nakládání zůstává stále trestné.

DJing podle něj slouží k vyjádření víry, šíření míru a spojení s mládeží, uvádí AP. Svět mixování hudby objevil už v roce 2010 během cesty do Afghánistánu, kam odjel jako vojenský kaplan a kde organizoval společenské akce pro vojáky.

Později přišel s nápadem spojit elektronickou hudbu s kázáními, princip známý z 80. let jako „spiritual house.“ Díky tomu si vydobyl místo na velkých festivalech, vystupoval po boku hvězd jako Adam Beyer a Charlotte de Witte a pořádá tzv. „katolické rave“, píše Music Nonstop. Na světové scéně se proslavil hlavně po vystoupení na Světovém dni mládeže v roce 2023 před otevřenou mší papeže Františka.

Dnes vystupuje po celém světě a na Instagramu má 2,6 milionu sledujících. V listopadu hrál v Košicích a letos zahájil koncertní turné v Libanonu, kde křesťané tvoří zhruba třetinu z 5 milionů obyvatel, což je nejvyšší podíl na Blízkém východě a největší křesťanskou skupinou jsou zde maronitští katolíci.

První koncert kněze v této malé středomořské zemi však vyvolal kontroverze. Osmnáct lidí, včetně křesťanských duchovních, podalo petici k soudům s požadavkem na jeho zrušení, protože údajně uráží víru. Soud petici zamítl a klub zajistil bezpečnost a odstranil náboženské symboly, aby nikoho neurazil.

Výzkum publikovaný v časopise Nature pracoval s daty z více než 580 tisíc hodin spánku, které byly shromážděny od 65 tisíc pacientů v letech 1999 až 2024. Vědci na jejich základě natrénovali model umělé inteligence nazvaný SleepFM, rozsáhlý jazykový model (LLM) vyvinutý na Stanfordově univerzitě v Kalifornii. Model analyzuje mozkovou aktivitu, srdeční frekvenci, dechové signály, pohyby nohou i očí během spánku a na jejich základě vyhodnocuje riziko vzniku různých onemocnění. 

Spánek je podle autorů studie komplexní proces, který je výsledkem složitých interakcí napříč fyziologickými systémy lidského těla. Data použitá ve výzkumu pocházejí ze spánkových klinik a zdravotnických zařízení, kde jsou spánkové vzorce pacientů sledovány během celé noci. Záznamy byly rozděleny do pětisekundových intervalů, které fungovaly jako „slova“, z nichž se jazykový model učil rozpoznávat souvislosti.

Vědci zároveň upozorňují na omezení studie. Zkoumaný vzorek tvořili pouze lidé, kteří se účastnili klinických studií spánku a u nichž již existovalo podezření na zdravotní potíže. Výsledky proto podle webu Euronews nemusí přesně odrážet schopnost umělé inteligence detekovat nemoci u běžné populace.

Model dosáhl nejméně osmdesátiprocentní úspěšnosti při předpovědi vzniku Parkinsonovy choroby, Alzheimerovy choroby, demence, hypertenzní choroby srdeční, infarktu myokardu, rakoviny prostaty a rakoviny prsu. Úspěšný byl také v odhadu úmrtnosti, kdy správně předpověděl úmrtí pacienta v 84 procentech případů. Naopak nižší přesnosti dosahoval při predikci chronického onemocnění ledvin, mrtvice a srdečních arytmií. 

Společnost Meta uvedla, že mezi 4. a 11. prosincem deaktivovala 544 052 účtů, o kterých se domnívala, že je vlastní uživatelé mladší 16 let. Z toho 330 639 účtů na Instagramu, 173 497 na Facebooku a 39 916 na Threads. Společnostem, které nebudou dodržovat předpisy, hrozí pokuty až do výše 49,5 milionu australských dolarů (28,4 milionu eur, 33 milionů amerických dolarů). Informoval o tom web Deutsche Welle (DW).

Děti v Austrálii však považují zákaz jako útok na svá práva. Podle teenegerky Macy Newland zákaz brání mladým lidem v plném zapojení do demokracie a veřejné diskuse před dovršením 16 let, což je špatně. Nemůžete mladým lidem umožnit zapojit se do veřejné diskuse a demokracie tím, že jim odeberete možnost se na ní plně podílet,“ uvedl server DW.

Společnost Meta také požaduje lepší systém ověřování věku. U obchodu s aplikacemi má být nutné zjišťovat věk uživatelstva a případně získat souhlas od rodičů před stažením. Meta vyzvala australskou vládu, aby konstruktivně spolupracovala s průmyslem a našla lepší cestu vpřed, například motivováním celého průmyslu ke zvýšení standardu v poskytování bezpečných a věku přiměřených online zážitků namísto plošných zákazů,“ uvedla.

Různé vlády, od amerického státu Florida až po Evropskou unii, experimentují s omezením používání sociálních médií dětmi. Spolu s vyšší věkovou hranicí 16 let je však Austrálie první, která v rámci podobné politiky odmítá výjimku pro souhlas rodičů. Její zákony se tak stávají nejpřísnějšími na světě.

Zatímco klasické Vánoce byly historicky spojeny především s prací žen v domácnosti, Dámské Vánoce jim nabízely prostor k odpočinku. Ženy totiž často nesly hlavní zátěž spojenou s přípravami svátků. Od nákupu dárků přes zdobení domu až po vaření slavnostních jídel. Právě po skončení vánočního období tak Nollaig na mBan představoval den, kdy si mohly oddechnout a oslavit konec náročného období. Informoval o tom web místní web RTE.

K tradici patřilo také obrácení rolí v domácnosti. Muži v tento den přebírali domácí práce, zatímco ženy odcházely trávit čas mimo domov. Často se setkávaly se svými kamarádkami, poseděly u čaje, koláčů nebo vánočního dortu, jiné zamířily do hospody či restaurace. „Bylo to prostě setkání kamarádek,“ popsala význam svátku výzkumnice McGarryová pro magazín National Geographic.

Podle vzpomínek Groomeové, které rovněž zazněly v National Geographic, odcházeli muži v tento den z hospod brzy domů. „Ženské Vánoce byly nocí, kdy v hospodě nebyl žádný muž,“ uvedla, což bylo v Irsku poměrně neobvyklé. Kolem Malých Vánoc se navíc vázala řada dalších zvyků a pověr. V některých oblastech si například matky třely dětem oči ocasem sledě, aby je ochránily před nemocemi po zbytek roku. Mezi rozšířené pověry patřila také představa, že se o půlnoci na Malé Vánoce veškerá studniční voda v Irsku promění ve víno.

V současnosti získává svátek nový význam. Dámské Vánoce jsou vnímány nejen jako den odpočinku, ale také jako příležitost ke zvyšování povědomí o postavení žen ve společnosti. Ženy se účastní různých akcí, například básnických večerů, společných obědů nebo charitativního plavání v moři, jejichž cílem je podpora organizací, jako je například Women’s Aid. Národní rada žen tento den zároveň využívá k upozorňování na aktuální témata, mezi něž patří domácí násilí nebo otázky péče o děti.