Novinka Sofi Oksanen: Bolestná zpráva o rozpadu vztahu a života

„Piki byla tehdy nejuznávanější lesba v celých Helsinkách,“ zní první věta útlého románu, který vás hned v úvodu vtáhne do světa helsinských gay barů druhé poloviny 90. let, probdělých nocí a vztahů místní LGBT komunity. Tuhle atmosféru zná ostřílená potetovaná třicátnice v kanadách Piki velmi dobře. Se svojí novou láskou – o deset let mladší a nezvykle feminní vypravěčkou románu – se vrací nad ránem taxíkem domů a do ucha jí chtivě šeptá plán budoucích postelových hrátek. Jenže jako každá romance má i tato svoji stinnou stránku, kterou ve fázích prvotního cukrování a slibných plánů jako čtenáři jen tušíte.

Obě ženy jsou nezaměstnané, i přesto přijdou na bizarní způsob podnikání: prodávají nošené spodní prádlo inzerované pod zdánlivě nevinnou nálepkou použité oblečení. „25letá studentka čeká na odvážlivce, kterému bude moct poslat svoje vlhké kalhotky,“ píše fiktivní Zuzana Vrtošivá na teletextu. Sofi Oksanen nešetří provokací ani v poměrně explicitním líčení sexuálních scén obou žen. Doteků, vlhkých míst a momentů rozkoše ale postupně ubývá. Ostatně o sex, stejně jako o homosexualitu, tu jde jen na první pohled.

„Když jsme se poznaly, obě jsme měly diagnostikovanou silnou depresi,“ píše vypravěčka. Zatímco ona svůj stav může korigovat pomocí antidepresiv a terapie, její partnerka Piki trpí panickou poruchou. „Panické poruše se mnoho autorů nevěnuje. A to jak autorů odborné literatury, tak beletrie,“ uvedla v rozhovoru Sofi Oksanen, která se sama kdysi vypořádávala s poruchou příjmu potravy a toto období otiskla i do úspěšné prvotiny Stalinovy krávy. V Baby Jane není hlavní hrdinka schopná vycházet z domu ani s odpadky, nechat si opravit pračku, její životní prostor se scvrkne na zatemněný byt, plechovky piva, lahve rumu a pomocnou ruku její ex – jak popisuje vypravěčka – neslané nemastné dívky Bossy. Nemluvnou Bossu nenávidí dotčená vypravěčka právem. Kdo by chtěl trpět ve svém vztahu vetřelce, který jeho holce pere, nakupuje nebo chodí na poštu? Spíš než rozhořčení vás ale s postupujícím dějem podobně jako Pikinu přítelkyni zaplaví smutek, a snaha chytit Piki za límec a pořádně s ní zatřást, aby se už konečně probrala, taky opadne. Nic z toho neudělá ani vypravěčka románu, je ve stejné pasti jako její partnerka. A tak jen spolu s ní přihlížíte prohlubující se závislosti Piki na Bosse. Závislosti, která se potkává s rafinovanou manipulací a tvoří tak jedovatý koktejl, který v postavách vyvolává apatii, nenávist i agresi a postupně požírá milostný vztah i hlavní hrdinku samotnou.

Jedna z verzí obálek knihy finsko-estonské autorky Sofi Oksanen: Baby Jane|foto: oficiální web Sofi Oksanen

Román Baby Jane je reflexí problémů současné společnosti optikou jednoho vztahu, podobně tragickou jako filmová předloha knihy z 60. let – Co se stalo s Baby Jane. Klaustrofobické sepjetí vztahu vykreslila bojovnice za práva LGBT komunity Oksanen možná o to věrněji, protože se odehrává mezi dvěma ženami, kde je hranice mezi přátelstvím, láskou a nenávistí proklatě tenká. Hlavním postavám novely de facto nic nechybí, na rozdíl od žen v jiných Oksaneniných románech nejsou poznamenány traumaty války či totality (Stalinovy krávy, Očista), mohou svobodně milovat, koho chtějí, přesto jsou ve svém životě uvězněny. A z lapení ve svobodě existuje při nedostatku sil k hledání té správné cesty jen jediné východisko.

Sofi Oksanen: Baby Jane (Odeon, 2014)