Oceňovaný fantasy román Páté roční období nás zve do světa s neklidným srdcem z kamene
„Začneme koncem světa, proč by ne? Ať to máme z krku a přesuneme se k zajímavějším věcem.“ Takhle začíná jeden z nejlepších fantasy románů, jaké letos v češtině vyšly, Páté roční období od N. K. Jemisinové. Mezi těmi zajímavějšími věcmi, o kterých příběh tří žen ve světě ohrožovaném zemětřeseními vypráví, jsou otázky vztahu k životnímu prostředí, utlačování menšin i problém toho, kdo má ve světě reálnou moc.
Páté roční období je první díl trilogie Zlomená země, kterou americká spisovatelka N. K. Jemisin v úvodu věnuje „Všem, kdo musejí bojovat o úctu, které se všem ostatním dostává jen tak“. Sama autorka si momentálně na nedostatek úcty stěžovat nemusí. Všechny části její trilogie vyhrály třikrát po sobě nejprestižnější scifistickou cenu Hugo. Právem. Jemisin totiž vytvořila originální fantazijní universum, skrze které se nápaditě vztahuje k problémům našeho světa.
Podobně jako v některých svých románech slavný Brian W. Aldiss i Jemisin začíná budovat svůj vesmír už od toho nejzákladnějšího, totiž od samotného ekosystému. Svět Pátého ročního období má velmi neklidný povrch, který způsobuje časté ekologické katastrofy. To výrazně ovlivňuje život lidí, kteří se na něm nacházejí. Menšinu mezi nimi tvoří osoby nadané orogenií, tedy schopností kontrolovat přírodní energie, většinou ty spojené se samotným zemským povrchem. Díky tomu dokážou spoustě živelných pohrom zabránit – anebo je také vyvolat. Proto probouzejí ve většině obyvatel strach a nenávist. Stávají se vyděděnci, otroky a bytostmi, kterým je upírána lidskost.
Dítě v Moři střepů. Fantasy román Půl krále poeticky vypráví o střetu nevinnosti s krutým světem
Hra o trůny George R. R. Martina udělala z fantasy žánr plný komplikovaných dějových propletenců, kde proti sobě řada postav záludně intrikuje. Až se člověku zasteskne po opravdu dobře napsaném dobrodružství. Zvlášť pokud ho napíše mistr postmoderní fantastiky Joe Ambercrombie. Román Půl krále je sice určený hlavně mládeži, ale krutý a brutální je stejně jako autorovy ostatní knihy.
Orogenové jsou také hrdiny románu. Jemisin se jejich prostřednictvím v knize několikrát ptá na povahu moci ve společnosti. Kdo má reálnou moc nad silami světa a kdo vládne mocí, která je zprostředkovaná předsudky a stereotypy? Ale také zda ten, kdo ovládá energie samotného univerza, je také vhodným vládcem společnosti.
Román je také nápaditě napsaný. Střídají se v něm tři tragické příběhy, které se odvíjejí paralelně, ale postupně zjišťujeme, že jsou osudově propojené. Jeden z nich autorka vypráví ve druhé osobě, z pohledu vypravěče, který přímo oslovuje hlavní hrdinku. Ani to není samoúčelné stylistické zpestření, ale tah, který má svůj skrytý hlubší smysl.
Zlomený svět N. K. Jemisinové má na míle daleko k fantasy ve stylu J. R. R. Tolkiena, R. E. Howarda, ale i G. R. R. Martina. Více se blíží právě ke zmiňovanému Aldissovi nebo k Ursule K. LeGuin. Je to svět určený k promýšlení a prozkoumávání jeho možností ve vztahu k těm našim. Snad se brzy dočkáme jeho konce v českých překladech dalších dílů.
Více o seismické energii, zotročování mocných a konci jednoho fikčního světa si poslechněte v novém díle Ektoplasmy.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka