Od buddhistických důrazů po démonické plyšáky. Duchovní motivy v manze a anime
Japonská manga a anime na první pohled působí jako vrcholně exotický vesmír. Antonín Tesař, jeden z moderátorů pořadu Čelisti a také spoluautor knihy Planeta Nippon, ale vysvětluje, že skutečnou podstatou těchto žánrů je spojení tradiční japonské kultury s výraznými západními vlivy.
Co se týče spirituality a náboženství, musíme se často dívat pod povrch. Spíš než explicitní náboženská vyznání můžeme u některých děl sledovat například buddhistické ideály a hodnoty na pozadí, jinde zase práci s křesťanskými nebo jinými motivy na úrovni hry a postmoderního míchání zdánlivě nesourodých rovin.
Jako jednoho ze zajímavých autorů, jejichž tvorba má duchovní přesah, Tesař jmenuje světoznámého Hajaa Mijazakiho, u kterého je ale duchovní tematika často spjatá s přírodou jako celkem.
Především pro západní čtenáře a čtenářky, respektive diváky a divačky, mají manga a anime často nádech něčeho bizarního a vykloubeného. Na jednu stranu je to do značné míry zjednodušený pohled, zároveň v paletě mangy a anime nechybí například ani příběh o nepovedeném vyvolávání démonů, kteří se adeptce zjeví v podobě plyšových hraček.
Jaké místo má v manze a anime samurajský kodex? A co je duchovního na příběhu o soubojích obřích robotů? Pokud chcete zjistit víc, pusťte si celý pořad!
Související
-
Duchovno v Simpsonech i South Parku. Náboženství v animovaných seriálech odráží stereotypy
V Hergot!u jsme se podívali do světa animovaných seriálů. Tématem byly spirituální animáky, tedy animované seriály s duchovním obsahem.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
