Od buddhistických důrazů po démonické plyšáky. Duchovní motivy v manze a anime

1. květen 2022

Japonská manga a anime na první pohled působí jako vrcholně exotický vesmír. Antonín Tesař, jeden z moderátorů pořadu Čelisti a také spoluautor knihy Planeta Nippon, ale vysvětluje, že skutečnou podstatou těchto žánrů je spojení tradiční japonské kultury s výraznými západními vlivy.

Co se týče spirituality a náboženství, musíme se často dívat pod povrch. Spíš než explicitní náboženská vyznání můžeme u některých děl sledovat například buddhistické ideály a hodnoty na pozadí, jinde zase práci s křesťanskými nebo jinými motivy na úrovni hry a postmoderního míchání zdánlivě nesourodých rovin.

Hergot! se tentokrát věnuje duchovním motivům v manze a anime

Jako jednoho ze zajímavých autorů, jejichž tvorba má duchovní přesah, Tesař jmenuje světoznámého Hajaa Mijazakiho, u kterého je ale duchovní tematika často spjatá s přírodou jako celkem.

Především pro západní čtenáře a čtenářky, respektive diváky a divačky, mají manga a anime často nádech něčeho bizarního a vykloubeného. Na jednu stranu je to do značné míry zjednodušený pohled, zároveň v paletě mangy a anime nechybí například ani příběh o nepovedeném vyvolávání démonů, kteří se adeptce zjeví v podobě plyšových hraček.

Jaké místo má v manze a anime samurajský kodex? A co je duchovního na příběhu o soubojích obřích robotů? Pokud chcete zjistit víc, pusťte si celý pořad!

autoři: Jan Škrob , Petr Wagner
Spustit audio

Související

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.