Od hippies až do údolí slídilů. Vemte si na chatu četbu o technologiích (a jeden dokument)

2. červenec 2018
Cory Doctorow  – Information Doesn't Want to Be Free: Laws for the Internet Age

Jak jsme se dostali od idealistických výkřiků v 60. letech až k dnešní deziluzi, kdy se zdá, že všechno technologické se tak trochu pokazilo? Připravili jsme pro vás výběr nejdůležitější i nejzábavnější  literatury o vývoji kyberkultury posledních několika dekád.

Fred Turner – From Counterculture to Cyberculture: Stewart Brand, the Whole Earth Network, and the Rise of Digital Utopianism

Jedna z nejzásadnějších knih o vzniku kyberkultury. Stanfordský profesor Fred Turner v ní stopuje příběh Stewarta Branda – pozoruhodné osoby, která se v mládí připletla k americkému spisovateli Kenu Kesseymu (Někdo musí z kola ven) a jeho Merry Pranksters a následně se z něho stal jeden z největších propagátorů osobních počítačů. Na jeho příkladě sleduje, jak se z poválečné vědecké kultury a teorie systémů v kombinaci s kontrakulturou 60. let zrodil technoutopismus přelomu tisíciletí. Bez této knihy by jen těžko vzniklo několik dalších položek na našem seznamu.

„Internet se nepokazil až teď, vždycky vás měl špehovat,“ říká investigativní novinář Yasha Levine

Investigativní novinář Yasha Levine

Na přelomu tisíciletí se mohlo zdát, že internet a počítače vystřelily lidstvo do nové, mírumilovnější éry. Během uplynulé dekády se ale optimistické vize rozsypaly a teď jsme paranoidní z toho, kdo se dostává k našim facebookovým datům nebo kdo nás sleduje přes webkamery  laptopů. „Koncem 60. let byli lidé skeptičtější, automaticky vnímali počítače jako prodlouženou ruku mocných. Vlastně měli dost realističtější představy o tom, co počítače jsou,“ říká novinář Yasha Levine.

Evgeny Morozov – The Net Delusion: The Dark Side of Internet Freedom

Přijde vám spasitelský tón, který zní ze silikonového údolí, přinejmenším otravný? Běloruský akademik Evgeny Morozov ukazuje, že technooptimismus dokáže být pěkně nebezpečný. V Net Delusion vyvrací mýtus twitterových revolucí a popisuje fenomén technologického solucionismu – problematickou představu, že společenské problémy vyřeší lepší technologické řešení. Nekritickou ideologii zářné křemíkové budoucnosti zasazuje do širšího kontextu americké a celosvětové liberální politiky a jako protipól nabízí v poslední kapitole manifest kybernetického realismu.

Yasha Levine – Surveillance Valley: The Secret Military History of the Internet

Americký investigativní novinář Yasha Levine letos vydal pozoruhodnou knihu, která dobře navazuje na Turnerovu From Counterculture to Cyberculture. Jeho Surveillance Valley se snaží zamést s idealistickými mýty o vzniku internetu. Kniha mimo jiné staví současný skandál Facebooku a Cambridge Analyticy do nového světla – sledování a prodej dat jsou podle něj v samotné DNA internetu. Pozoruhodná je také poslední třetina knihy, ve které Levine problematizuje spolehlivost softwaru Tor, který dokáže anonymizovat váš internetový provoz tím, že jej prožene skrz počítače několika dalších uživatelů sítě. Levine v knize zveřejňuje interní dokumenty Toru, které nikdy dříve zveřejněny nebyly.

Andrej Soldatov a Irina Borogan – Red Web: The Struggle Between Russia’s Digital Dictators and the New Online Revolutionaries

Velká část knih o nových technologiích má tendenci se zaměřovat na jejich kolébku – Silicon Valley, potažmo celé Spojené státy. Ty nejpozoruhodnější věci se ale v posledních letech dějí jinde, vždy když se státy snaží vypořádat s novostí internetu. Ruští investigativní novináři Andrej Soldatov a Irina Borogan vydali v roce 2015 knihu Red Web, která důkladně vykládá historii a specifika ruské kyberkultury. Soldatov i Borogan jsou novináři, kteří se nejprve zaměřovali hlavně na ruské tajné služby – významné bylo například jejich pokrytí teroristického útoku na moskevské divadlo na Dubrovce –, rozhodně tedy nečekejte nekritický, oslavný tón jako u webů jako TechCrunch.

Nejsme občané světa. Od technooptimismu k fragmentaci internetu

03723013.png

Není to tak dávno, co informační technologie živily vlnu technooptimismu. Posledních dvacet let nás ale dovedlo od kyberutopií až ke stále narůstající fragmentaci internetu. Je budoucnost informační dálnice globální, nebo lokální?

Adam Curtis – All Watched Over by Machines of Loving Grace (dokumentární minisérie)

Pokud se vám nechce pouštět do několika set stránek Turnerovy From Counterculture to Cyberculture, můžete si práci ulehčit dokumentární minisérií od britského režiséra Adama Curtise. Curtis vypráví o vzniku takzvané Kalifornské ideologie, jako vždycky prostřednictvím dokumentárních montáží. Tři hodinové díly vám osvětlí její původ: objektivismus libertariánské modly Ayn Randové, jejich vliv na americké ekonomické myšlení, teorii systému a paralely mezi lidmi a počítači. Podle Curtise jsou mylné a zplošťující, měli bychom prý na svět i na sebe přestat nahlížet očima počítačů.

Jonathan Taplin – Move Fast and Break Things: How Facebook, Google, and Amazon Cornered Culture and Undermined Democracy

Téma technologických gigantů, jako jsou Google, Facebook nebo Amazon, a jejich monopolní moci zůstávalo dlouhou dobu na okraji zájmu přinejmenším amerického tisku. Velký zlom nastal v roce 2017, kdy mlčení prolomila celá řada knih. První a nejpřístupnější z nich je Move Fast and Break Things od Jonathana Taplina, kterého dlouho živil hudební průmysl (koncertního manažera dělal i Bobu Dylanovi), a jeho kniha se proto zabývá především vlivem rozmachu internetových technologií na toto odvětví. Není asi třeba dodávat, že je přinejmenším destruktivní.

Franklin Foer – World Without Mind: The Existential Threat of Big Tech

World Without Mind také rozebírá čím dál tím větší vliv, který na naše životy mají technologické monopoly. Jeho autor je novinář píšící pro několik amerických médií a především bývalý šéfredaktor magazínu New Republic. V době, kdy časopisu šéfoval, jej koupil jeden ze zakladatelů Facebooku Chris Hughes a pokusil se z něj udělat modernější médium internetové éry, a po sérii neúspěchů časopis prodal v roce 2016. Foer ve své knize do velké míry čerpá z tohoto střetu mezi klasickou novinářskou kulturou východního pobřeží Spojených států a „kreativním rozvracečstvím“ Silicon Valley.

David Golumbia – The Politics of Bitcoin: Software As Right-Wing Extremism

O bitcoinu a kryptoměnách toho bylo za posledních několik let napsáno mnoho optimistického a vzletného. Kritičtější náhled přináší David Golumbia z Virginia Commonwealth University. Ve své krátké brožurce Politics of Bitcoin na 80 stránkách rozebírá ideologie, ze kterých nadšení z bitcoinu pramení (a které mnoho jeho příznivců prezentuje jako neutrální). Na základě jednoduchých ekonomických argumentů vysvětluje, proč nikdy nemůže fungovat jako plnohodnotná měna.

Bitcoin. Učebnicový příklad bubliny musí splasknout

Bitcoin

Bitcoiny jsou na světě skoro 10 let, teď ale jako by se o nich mluvilo všude. Kryptoměna, která vždy vzbuzovala stejnou měrou nadšení i skepsi, totiž jenom za letošní rok zvýšila svoji hodnotu o více jak 1 600 procent. Současná hodnota všech bitcoinů se pohybuje okolo 300 miliard dolarů. Čeká tuhle nafouknutou bublinu bolestivé propíchnutí? A jde bitcoiny považovat za peníze v pravém slova smyslu?

Angela Nagle – Kill All Normies: Online Culture Wars from 4Chan And Tumblr to Trump and The Alt-Right

Levicová politika nezažívá nejlepší období a obzvlášť v oblasti kyberprostoru jí ujel vlak. Z toho vychází publicistka Angela Nagle v útlé knize Kill All Normies, která je ale pro pochopení současné posttrumpovské politiky a kulturních bojů zásadní. Skoro až etnografickou metodou se Nagle pouští do hlubin diskuzních fór, na kterých se zrodil fenomén alt-right spolu s komunitami betamužů, odmítačů feminismu, rasistů a xenofobů. Nagle popisuje ideologická východiska i komunikační taktiku alternativně pravicových médií, ale zároveň kriticky rozebírá selhání útlocitné identitární politiky. Vysvětluje, jak se z novináře Mila Yiannopoulose stala hvězda pravicového internetu a proč zastánci hnutí alt-right často používají ironii a memy jako politickou zbraň. Kill All Normies vám pomůže pochopit, na jakých všech frontách se dnešní politická klání odehrávají a jak z bizarních diskuzních klubů může vzejít energie, která dostala miliardáře s příčeskem do Bílého domu.

Memy, Trump a beta mužství. Kniha Kill All Normies je výlet po nenávistném alt-right internetu

Angela Nagle – Kill All Normies

Nikdo si s nimi moc neví rady. Anonymní tvůrci vtipů s ultrapravicovým podtextem, kteří se rekrutují především z diskuzních vláken na portálech 4chan a Reddit, jsou v médiích zobrazováni střídavě jako hrozba i jako nevýznamná internetová úchylka. Podle Angely Nagle, autorky Kill All Normies, má ale jejich konání přímý dopad na politický život. Nagle za vznik veřejné kultury plné ironie a plíživého nacionalismu viní hlavně levici a ideály kontrakultury a transgrese.

Cara Ellison – Embed with Games

V herním světě už zhruba deset let zuří malá indie revoluce. Čím dál víc se ke slovu dostávají nezávislí vývojáři, kteří do světa počítačových her přinášejí dosud opomenutá témata a čerstvé nápady. Pokud vás zajímá jaké, ideálním startovním bodem je knižní reportáž Embed with Games kritičky Cary Ellison. Ellison za peníze vybrané na Kickstarteru strávila rok cestováním a přespáváním na gaučích nezávislých vývojářů. Výsledkem je kniha, která kombinuje podrobné rozhovory se svérázným cestopisem, plná herních tipů, ale taky širších kulturních souvislostí. Embed with Games osobním stylem přesahuje formát klasické herní publicistiky a navíc ukazuje ohromně vzrušující svět nezávislého počítačového hraní.

Cory Doctorow – Information Doesn’t Want to Be Free: Laws for the Internet Age

V uplynulých několika dekádách se Cory Doctorow vypracoval na pozici jednoho z nejvýraznějších komentátorů všech věcí na průsečíku internetu a digitálních technologií a autorského práva. Název jeho knihy z roku 2014 pochází z hojně citovaného výroku Stewarta Branda (který je předmětem první knihy na tomto seznamu): informace chtějí být zadarmo/svobodné. Na internetu ho opakuje kdekdo, málokdo se ale orientuje v kontextu. Jako mantru si ho přivlastnili i zastánci internetového pirátství. „Na jednu stranu mají informace tendenci být drahé. Protože správná informace ve správný moment vám může změnit život. Na druhou stranu chtějí informace být zadarmo, protože cena toho, jak k vám informace dostat, je čím dál tím nižší. A tyhle dva principy se sebou zápolí.“ Jestli chcete lépe nahlédnout do toho, jak se během posledních třech dekád změnila distribuce nejen hudby, ale informací obecně, jaké nové modely fungování vznikají a jaké mají úskalí, je Doctorowova kniha dobrým začátkem. Stejně tak jako jeho web BoingBoing.