Od naštvaných Sex Pistols po posměváčka Slowthaie. Co si britská pop music vlastně myslí o monarchii?

15. září 2022

Za sedmdesát let na trůně nenechala britská královna Alžběta II. stopu jen v politice. Její otisk najdeme i napříč historií britské pop music. Kdo se královně vysmíval? Kdo ji chtěl popravit? A kdo smířlivě zvěstoval konec monarchie? Do studia Radia Wave o tom přišli pohovořit hudební publicisté Pavel Turek z týdeníku Respekt a Miloš Hroch, který přispívá do britského magazínu The Wire nebo na server Alarm.

Poslechněte si

Robert Lacey: Koruna

Fascinující příběh britské královské rodiny čte Helena Dvořáková. Do 6. října máte všech 10 dílů zdarma k poslechu na mujRozhlas.

Fascinující portrét nejdéle vládnoucí britské královny
Přehrát

„V šedesátých letech se královna v hudbě objevuje spíš jako nedostižný symbol z bankovek než jako politická figura, ostřeji se do ní pouští kapely až v sedmdesátých letech s nástupem punku,“ vysvětluje Pavel, kdy se kritika monarchie začíná v pop music objevovat.

A Miloš dodává: „Myslím, že kapely jako The Beatles nebo Rolling Stones vlastně bojovaly za to, aby byla jejich hudba vůbec brána vážně, proto když si třeba první jmenované královna pozvala v roce 1963 zahrát, byli vlastně celkem rádi. Země ještě navíc prožívala poválečnou vítěznou euforii a kritika se příliš nenosila. V sedmdesátých letech ale eskalují sociální problémy, ekonomickou situaci už nejde přičítat nasazení ve válce, přichází deziluze.“

Symbolem téhle éry je pak podle nich hit punkové kapely Sex Pistols God Save the Queen, který paroduje britskou hymnu a ve kterém se zpívá o tom, že královna ztělesňuje fašistický režim. V osmdesátých letech zase přichází vlna kapel jako The Smiths nebo Manic Street Preachers kritizujících politiku premiérky Margaret Thatcher.

Miloš Hroch a Pavel Turek

Schytala to od nich i britská královská rodina? „The Smiths v roce 1986 vydávají desku The Queen is Dead, tu jsem si pouštěl automaticky, jak se ke mně dostala zpráva o smrti královny,“ říká Miloš.

„Tady už se ten sentiment mění. Oproti naštvanému punku tu slyšíme spíš nějakou únavu a vyhoření, snahu stáhnout se do exilu,“ dodává.

Devadesátá léta se nesou v duchu Cool Britannia a pop kultura je nasáklá patriotistickými náladami, přesto se královská rodina netěší příliš velké podpoře. „Musíme si uvědomit, že v téhle době se řeší celá kauza okolo princezny Diany, která má lidi na své straně. Monarchie vypadá v tomhle světle jako opravdu zastaralá mašinérie, která nechce nechat mladou ženu žít život tak, jak ho žijí lidé na konci dvacátého století,“ vysvětluje Pavel. „Z téhle doby pochází třeba skladba This is a Low od kapely Blur, která smířlivě zvěstuje úpadek a zánik monarchie jako něčeho, co už nemá ve svojí době místo.“

Co přinesl do britské hudby přelom milénia? A jak se ke královně stavěli rappeři? Poslechněte si celý příspěvek.

Spustit audio

Související