Počkej, až se vrátí domů táta! Mám napočítat do tří? Strach vyvolávají hlavně bezradní rodiče

Psycholog zdůrazňuje, že důležitý je balanc. Do života dětí nepatří strachu ani příliš mnoho, ani bychom ho neměli eliminovat úplně. „Když je strachu málo, nejsme chránění. Když je ho moc, bere nám život,“ říká Kulhánek. „To se například objevuje u úzkostnějších dětí, které strávily dlouhý čas samy v lockdownu. Teď mají strach se ve společnosti projevit, bojí se, že udělají něco špatně, že se ztrapní. Strach je hrozně limituje v normálním životě,“ dodává.

Ve zvládání strachu jsou dětem podle psychologa zásadním příkladem jejich rodiče. „Hlídám si svůj limit a nestydím se za něj. Můžu říct, že je něco na mě moc, a nebudu zesměšněn. Je potřeba si uvědomit, že jsme na tom různě. Někdo je úzkostnější a někdo je zase Franta Nebojsa a potřebuje k tomu, aby cítil vzrušení, víc impulsů.“

„Malé děti někdy neumí svůj strach slovně ventilovat a zůstávají s ním pak úplně samy.“ Poslechněte si Houpačky o strachu s Janem Kulhánkem.