Přes čáru: Lidé migrují kvůli životnímu prostředí. I jim seveřané přiznávají status uprchlíků
Lidé migrují z celé řady důvodů. V magazínu Přes čáru jsme se zaměřili na migraci kvůli klimatu a měnícímu se životnímu prostředí. Migrace obyvatel patří mezi nejdynamičtější procesy v lidské společnosti. Ta environmentální se zkoumá posledních 10 let. Environmentální faktory souvisejí pochopitelně se změnou klimatu. Ale nejde jen o klima. Jestli k migraci dojde, nebo ne, záleží na mnoha dalších proměnných. Třeba na tom, jak je daná komunita zaopatřená, jak moc je zranitelná a jak velký je její adaptační potenciál.
V roce 2015 žilo mimo svůj původní domov 244 miliónů lidí, z toho 31 miliónu dětí. Podle OSN šlo o uprchlíky i imigranty. K tomu, proč opustili své domovy, je vedly různé důvody. Podle vedoucího informační kanceláře OSN v Praze Michala Broži bylo v roce 2014 asi 20 miliónů lidí tzv. environmentálními migranty. Spolu s Robertem Stojanovem z Přírodovědecké fakultě UK a Mendelovy univerzity v Brně se shodují, že špatné životní prostředí nutí opouštět domovy především obyvatele Asie.
„Může za to stoupající mořská hladina, která způsobuje mimo jiné znehodnocování zásob pitné vody i jiné přírodní podmínky – např. Bangladéš leží de facto v deltě dvou asijských veletoků,“ poznamenává Robert Stojanov.
Přestože predikce environmentální migrace zatím nepokročily příliš daleko (stejně jako predikce jakékoliv lidské migrace, která je vždy velice komplexní), existuje možnost používat klimatické modely, které umějí celkem dobře předvídat alespoň období sucha. „Musíme si uvědomit, že žijeme v době, kdy má 40 % celosvětové populace větší či menší obtíže s přístupem k pitné vodě. V roce 2025 už to bude podstatně více – v oblastech s nedostatkem vody budou žít dvě třetiny obyvatel. Takže voda bude hrát skutečně významnou roli, jde o jedno z největších globálních rizik,“ upozorňuje Michal Broža.
Jedním z regionů s obzvlášť chmurnými vyhlídkami, co se srážek týče, je Sýrie a potažmo oblast Blízkého východu. Sucho, které se nejvýrazněji projevilo naposledy v letech 2007–2010, jen tak nezmizí. „Srážkové modely nám ukazují, že sucho tam bude pokračovat i nadále,“ varuje Robert Stojanov.
Klimatická válka v Sýrii? Možná
Čerstvé výsledky terénních výzkumů mezi syrskými uprchlíky ukazují, že ti, kteří opustili své domovy kvůli dlouhému suchu, tedy ještě před začátkem občanské války v Sýrii, se do Evropy vůbec nedostali. Zchudlí farmáři se svými rodinami zůstali (jako většina Syřanů) na Blízkém východě, poblíž svých původních domovů.
„V Evropě podle nás environmentální migranti ze Sýrie nejsou,“ shrnuje Robert Stojanov a dodává, „nemají na to dostatek financí, schopností a znalostí. Chybí jim potřebné vzdělání a jazykové kompetence.“ Podle Stojanova jsou Syřané v Evropě z bohatší vrstvy obyvatel, většinou se středoškolským nebo vysokoškolským vzděláním, se schopnostmi dostat se do Evropy.
„Podle našich informací byli ale někdejší farmáři, kteří opustili své domovy kvůli suchu, velmi chudí už před válkou. Přišli do měst, kde žili v bídě v něčem, co bychom mohli nazvat slumy,“ vysvětluje Stojanov. Mnoho z nich žije v táborech při hranicích se Sýrií, někteří dodnes zůstávají v Sýrii – jde o tzv. vnitřní přesídlence.
Status environmentálního uprchlíka? Zatím hudba budoucnosti
O tom, že by se ochraně neměli těšit jen váleční, ale také environmentální uprchlíci, se už dlouhou dobu diskutuje. „Existují i návrhy, jak to právně ošetřit,“ podotýká Michal Broža s tím, že ovšem zatím nic jako Mezinárodní úmluva o ochraně uprchlíků z hlediska životního prostředí neexistuje.
Na světě jsou ale státy, typicky skandinávské, které jsou schopny i bez mezinárodních smluv přijmout environmentální migranty a postarat se o ně jako o uprchlíky. „I když status environmentálního uprchlíka zatím neexistuje,“ dodává Michal Broža. „Například severské státy některým lidem přiznají právo na azyl, protože vidí, že tito lidé byli nuceni opustit své domovy.“
K migraci může lidi donutit kromě jiných věcí také měnící se klima, zásoby vody, náhlé přírodní katastrofy nebo plánované změny prostředí – výstavba vodního díla, urbanizace atd. Nemusí jít tedy jen o devastaci, ale také o tzv. rozvojové změny. Rozhodnutí místních obyvatel migrovat umocňuje selhání jiných adaptačních mechanismů. Příčiny migrace obyvatel jsou ovšem téměř vždy multifaktorové. „To znamená, že příčiny environmentální migrace jsou mnohem komplexnější, často souvisejí se sociálně-ekonomickými faktory, jako je chudoba, nedostatek zdrojů k zajištění životních potřeb (voda, potraviny), vojenské konflikty a celková sociální nejistota,“ vysvětluje Robert Stojanov.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
