Prince of Persia: The Lost Crown je důstojným pokračováním dlouho pohřbené série

12. leden 2024

Návraty ke kořenům se ve hrách v posledních letech skloňují prakticky neustále. Jedním z nich je i čerstvý Prince of Persia: The Lost Crown, který místo 3D akčních adventur kráčí hlavně v šlépějích vyšlapaných úplně prvním dílem z roku 1989, přidává k nim ale i spoustu vlastních nápadů. Jak změna žánru perskému princi sedla?

Nový Prince of Persia se spíš než v akčních adventurách inspiruje v žánru metroidvanií, nesoucích název podle sérií Castlevania a Metroid. Ty jsou vedle pohledu z boku charakteristické především rozsáhlými propojenými lokacemi, v nichž si hráči a hráčky postupně odemykají zkratky a možnosti, jak překonávat dříve nevyřešitelné hádanky a překážky, což je také případ The Lost Crown.

Podobně netradičně se v nové iteraci série, která se dosud posledního plnohodnotného dílu dočkala před dlouhými čtrnácti lety, nehraje za titulního prince. Hlavním hrdinou je místo toho bojovník Sargon, člen elitní jednotky Immortals, který se svého uneseného vládce vydává zachránit. Vedle bojových schopností a zbraní umí protagonista po vzoru svých předchůdců také ovládat čas, což mu přijde k duhu jak v soubojích, tak při řešení logických hádanek.

A kam Lukáš společně s Jardou a Šárkou zařadí Prince of Persia: The Lost Crown v žebříčku všech dílů od roku 1989? Dost možná až překvapivě vysoko – a to nejen ze samé radosti, že vydavatelství Ubisoft svou dlouho do písku zakopanou značku konečně oprášil.

Který Prince of Persia je vůbec ten nejhorší, a proč je to ten první ve 3D? Kam písky času odvály autora série Jordana Mechnera? Poslechněte si celý díl Questu věnovaný princi z Persie.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.