Prokrastinace: „Nemoc“ vysokoškoláků
Známe to všichni. Když bychom se měli učit nebo plnit jiné povinnosti, je spousta činností, které bychom dělali raději než ty, které bychom dělat měli. Nejčastěji odkládáme povinnosti proto, abychom se věnovali aktivitám příjemnějším, jako jsou schůzky s přáteli, užívání alkoholu a marihuany apod. Spoustu času taky zbytečně věnujeme sociálním sítím a hraním počítačových her. V neposlední řadě uklízíme.
Prokrastinace je termín, který u nás slýcháme sotva posledních pár let. Rozhodně souvisí se stále rychlejším životním tempem. Nejčastěji jí trpí studenti vysokých škol. Mají spoustu úkolů a povinností a zároveň specificky volný režim. Do určité míry prokrastinuje skoro každý. Problém to začíná být ve chvíli, kdy kvůli nadbytečným činnostem přestáváme zvládat běžné fungování.
Na prokrastinaci se můžeme sice nějakou dobu docela slušně vymlouvat, ale k ničemu nám to nebude. Lépe je zkusit ji porazit. Existuje několik způsobů. Můžeme to zkusit sami, můžeme požádat o podporu přátele nebo vyhledat odborníka. Ten se hodí zejména v případě, že prokrastinace má hlubší příčiny, jako jsou například deprese nebo úzkosti.
V Diagnóze F jste se mohli tentokrát dozvědět, jaké konkrétní kroky vám můžou pomoci zvládnout vaši liknavost v plnění povinností a úkolů a taky jaké oblíbené způsoby prokrastinace zdržovaly hosta rozhovoru Romana Gabrhelíka od přípravy na dizertaci.
O hostovi
Mgr. Roman Gabrhelík, Ph.D., pedagog a výzkumník, vedoucí Centra prevence a Centra léčby Kliniky adiktologie Všeobecné fakultní nemocnice a 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Odkazy:
Poradna adiktologie
Otestujte se: Layova škála prokrastinace
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
