Prolomit vlny: Ani rekordní pochod revoluci nedělá. Může ji ale začít
Sobotní milionový Women’s March původně začal jako spontánní post na Facebooku reagující na výsledky amerických prezidentských voleb. Bannery s anti-trumpovskými hesly vedle Washingtonu nebo New Yorku lemovaly i ulice dalších světových metropolí včetně Prahy. Se slogany „tučňáci za mír“ a „lachtani za vědu“ se k protestům připojila i posádka lodi v mezinárodních antarktických vodách, aby upozornila na Trumpův skeptický přístup k globálnímu oteplování.
45. prezident Spojených států po převzetí úřadu nezahálí v žádném z bodů své kampaně. Hned první pracovní den podepsal zákon omezující financování mezinárodních organizací, které zajišťují ženám v chudších zemích přístup k antikoncepci a informacím o reprodukčním zdraví. Rozhodnutí postihne během následujícího roku 27 milionů žen po celém světě. Podobný vývoj lze očekávat i v USA. Viceprezident Mike Pence je jedním z nejhlasitějších odpůrců práva na potrat, zajištěného Američankám historickým rozhodnutím Nejvyššího soudu (spor Roe vs. Wade). S Trumpem v Bílém domě a republikánským Kongresem se dá očekávat, že soudce, který nahradí zesnulého Antonina Scaliu, bude prosazovat konzervativní agendu. V ohrožení není jen právo žen svobodně rozhodovat o svém těle, ale i manželské svazky LGBT osob. Bude následovat slibovaný registr muslimů, masové deportace a pověstná zeď?
Protestujícím ale nevadí pouze Trumpovy politické kroky. Koneckonců většiny těch, kteří pochodovali ulicemi Tokia, Sydney nebo Paříže, se americké zákony přímo nedotknou. To, co sobotní akci přetavilo do globální iniciativy, je odpor milionů žen a mužů proti tendencím, které Trump ztělesňuje. Tendencím, jako bylo například označení žen nezapadajících do pokorné, umírněné a submisivní škatulky nálepkou „nasty woman“: nestydatá, odporná ženská. Tenhle původně ponižující termín, kterým Trump v jedné z prezidentských debat označil Hillary Clinton, se stal neoficiálním mottem celého pochodu. „Jsem odporná ženská, ale ne tak odporná jako sexuální obtěžování nebo střet zájmů,“ říká v narážce na skandály současného prezidenta herečka Ashley Judd.
Pokud být „nasty“ znamená nevybíravě kritizovat genderovou nerovnost, misogynii a sexismus, hlásím se dobrovolně. Jsem odporná ženská, ale ne tak odporná jako neschopnost omluvit se, když mě ze lži usvědčil soud. Jsem odporná ženská, ale ne tak odporná jako urážení vozíčkářů, muslimů, translidí, přeživších holocaustu, rektorů a velvyslanců. Jsem odporná ženská, ale ne tak odporná jako vtipy o znásilnění, zemanech a knížatech v televizní debatě.
Komentáře v rubrice Prolomit vlny vyjadřují názory autora/autorky.
Ani rekordní pochod ale revoluci nedělá. Jak zdůrazňují jeho organizátorky, akce není vyvrcholením, nýbrž začátkem dlouhodobější změny. Legendární Gloria Steinem vyzvala protestující, aby udržovali úzké kontakty i mimo sociální sítě a organizovali akce na lokální úrovni, dokumentarista Michael Moore apeloval, aby lidé překonali svého vnitřního introverta a kandidovali do politických funkcí. Obě rady lze aplikovat i na český kontext. Základem je účast v místních iniciativách kladoucích si za cíl férovější společnost, kritická reflexe současné politické reprezentace, a ano, na první pohled nestydatá představa, že byste to měli být právě vy, kdo se politiky začne účastnit.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.