Prolomit vlny: Filmový klub ČT 2.0
Rok 2012 bude pro Českou televizi obdobím výrazných změn. Bylo na čase: je celkem známým faktem, že tato veřejnoprávní instituce už delší dobu ztrácí pro mladou a postupně také střední generaci jakoukoli atraktivitu. Proměna a zpřehlednění programového schématu je tedy logickým krokem, který v už poněkud rezignovaném divákovi budí jisté naděje.
ČT chystá nové vlastní seriály i kvalitnější zábavní formáty, slibuje odlišné pojetí fenoménu reality show, než na jaké jsme zvyklí z komerčních stanic a novou podobu dostává i hlavní zpravodajství. Mladší publikum si však tato hodlá naklonit několika způsoby: např. diskusním pořadem, v němž by studenti otevřeně hovořili s představiteli tuzemských elit, a zejména přívalem kvalitních seriálů (Impérium, Kennedyové) a filmů.
Osobně nejvíc vítám přesun Filmového klubu z časů určených jedincům s poruchami spánku na snesitelnou desátou hodinu večerní. Samotný večer na ČT2 pak bude (podle aktuálních slov ředitele programových okruhů České televize Milana Fridricha) postaven na dvou dominantních pilířích: na filmech a na dokumentech, které poběží od 20:00, sedm dní v týdnu. Navíc částečnou odpověď na to, co si dramaturgové pod pojmem kvalitní klubový film v roce 2012 vlastně představují, už jsme dostali – a zatím se poslouchá docela dobře.
Hned na začátku roku odstartoval cyklus Velikáni filmu: každé pondělí a pátek pět minut před devátou začíná na Dvojce film od některé z legend světové kinematografie. Postupně tak budou představena zásadní díla klasiků Federica Felliniho, Alfreda Hitchcocka, Jean-Luca Godarda či Franca Zeffirelliho; domácí tvorbu pak bude vedle opusů Františka Vláčila zastupovat výběr filmů, které dostaly České lvy (což na druhou stranu není žádná záruka kvality). Podstatnější je ale to, že dramaturgie zvolna dostává také trochu odvážnější obrysy; kultivovaných sázek na jistotu už možná bylo přeci jen dost.
Výběr z pomyslného historického kánonu světového filmu jistě neurazí a navíc splní veřejnoprávní „edukativní" funkci, ale je to výprava do zóny snad až příliš bezpečné. Soudě podle prvních týdnů a výhledu na týdny nejbližší (diváci se mohou těšit třeba na životopisné drama Milk Guse Van Santa) si ale v České televizi uvědomují, že stylotvorná díla, jež se už stihla zapsat do kinematografických dějin, vznikla i v posledních dvaceti letech. Tituly uvedené ve středečním cyklu Evropské filmové klenoty (divácky vstřícná Soul Kitchen Fatiha Akina) nebo Ženy za kamerou (Marta režisérky M. Novákové) a především nedávné zařazení geniálního podvratného snímku Paula Thomase Andersona Až na krev (byť bohužel pouze v dabované verzi) tak vybízejí ke střídmému optimismu: Filmový klub verze 2.0 by konečně mohl naplnit očekávání mladších fanoušků kvalitní kinematografie, kteří si obávali, že jim dnes už poněkud archaický formát televize už nemůže zhola nic nabídnout.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
