Prolomit vlny: Kdo potřebuje lidská práva?

U příležitosti úterního Mezinárodního dne lidských práv nejprve obeslala Platforma pro lidská práva, která sdružuje skoro padesát nevládek, zástupce parlamentních stran otevřeným dopisem. V něm shrnula své připomínky k zacházení s lidskými právy u nás. Kritizuje například neobsazení postu vládního zmocněnce pro lidská práva, který je po odchodu Moniky Šimůnkové už dva měsíce prázdný, vadí jí taky absence dlouhodobé strategie a dotačních programů v této oblasti a připomíná, že jsme pozadu s plněním mezinárodních úmluv.

Předsedové stran prý vyjádřili ochotu jednat, ale výzvu k vytvoření ministerstva pro lidská práva, menšiny a rovné příležitosti nepodpořila žádná. Středečního happeningu platformy před Úřadem vlády se zúčastnilo jen asi dvacet lidí. Pochybuje ještě někdo, že velká část veřejnosti na toto téma prostě neslyší? A že pro naše volené zástupce až na naprosté výjimky lidská práva nebyla, nejsou a nebudou agendou? Jejich stádní mlčení k letošní sezóně rasistických pochodů nebo v symboličtější rovině reakce premiéra na smrt Nelsona Mandely jsou výmluvné až dost.

Demonstrace v Břeclavi |foto: Filip Jandourek

Téměř ve stejnou chvíli nicméně vláda přijala sedm opatření, která mají přispět k řešení příčin protiromských nepokojů. Několika ministerstvům a Agentuře pro sociální začleňování uložila splnit většinou do jara 2014 různá zadání – od předložení konkrétních návrhů a postupů po vágní instrukci reagovat prostřednictvím médií na nepravdivé informace o Romech. Do konce května mají ministerstva vládě předložit zprávu o jejich plnění. Jestli na nich ovšem úředníci vůbec stihnou začít pracovat, než se budou balit.