Ptáme se stejných lidí na stejné věci, chtěl jsem to zkusit jinak, říká autor podcastu Otevřené hlavy
Jak mění technologie naše životy? Jaký vztah máme k modernitě? Co dělají antidepresiva s naším životním prostředím? Na takovéto otázky odpovídají filozofky, mediální teoretikové i herní kritici z celého světa v podcastu Otevřené hlavy, který v září začal svou pátou sérii. Jeho autorem je Ondřej Trhoň, který se v našem rozhovoru sám přeměnil z novináře v respondenta.
O klimatické změně mluvil s filozofem Timothym Mortonem, o životě připomínajícím Matrix zase s teoretičkou McKenzie Wark. Která myšlenka z více než čtyř desítek rozhovorů ale Ondřejovi dodnes zůstala v hlavě? „S každým použitým respirátorem si vzpomenu na Annemarie Mol a přemýšlím nad tím, jak tyhle věci interagují se zbytkem planetárního systému, což říkala, když jsme vydali rozhovor v listopadu. Těsně předtím, než jsme zase byli doma. Nějaké vědomí širších souvislostí – což by mohl být podtitul té série – bylo zrovna tady fakt naléhavé,“ říká Ondřej, který se k sérii Otevřené hlavy dostal v roce 2016.
Čtěte také
Nápad na podcast, který by hledal „širší souvislosti“, prý dal dohromady bývalý kolega Robert Candra poté, co se na Radiu Wave podařilo odvysílat rozhovory se Zygmuntem Baumanem a Slavojem Žižekem. Po téměř šesti sériích vidí Ondřej Otevřené hlavy jako úspěch. „Začal jsem to vnímat v kontextu českého mediálního provozu jako důležitou službu. Pořád se točíme v kruhu lidí, kterých se pořád ptáme na stejné věci. V zahraničí je spousta lidí, kteří jsou mnohem méně nedostupní, než by se mohlo zdát.“
Kdy Ondřej pozná, že se rozhovor povedl? „Největší radost mám, když se v diskuzi přirozeně dostaneme za roh, který jsem nečekal. Třeba když jsme se s McKenzie Wark bavili o depresích v osobní rovině. Baví mě propojování akademického s osobním,“ říká novinář a herní publicista, který se v Otevřených hlavách často věnuje technologiím a právě hernímu průmyslu.
Čtěte také
„Jsme zvyklí, že se dělají filmy, rozhlasové hry o důležitých společenských otázkách. Hry vnímáme automaticky jako zábavu, která nemá velký přesah. V jedné z největších her na světě, Roblox, tráví čas hrozně moc lidí. Je plná alegorií a odrazů reálného světa. Kdybychom se o to nezajímali, přijdeme o obrovskou výseč zajímavého média, ve kterém je reálně zapojena spousta mladých lidí.“
Před dvěma týdny odstartovala na Radiu Wave už pátá série Otevřených hlav, v níž tentokrát Ondřejovi respondenti řeší nejen kulturu práce a nekonečného sebezdokonalování, ale třeba i hodně nečekané téma. Dobývání hor. „Na první pohled je to obskurní téma, které je ale skvělé. Souvisí s modernitou, antropocénem, postavením člověka v současné přírodě, národovectvím. Jsem strašně rád, že jsou v Otevřených hlavách věci, ke kterým se lidi budou moci vztáhnout i jinak než přes to, že všichni máme smartphone.“
Se kterým českým myslitelem už Ondřej nechce slyšet žádný rozhovor? Poslechněte si, jak se vyrábí podcast o nejzajímavějších myšlenkách současného světa.
Související
-
Když nevěnujeme každý okamžik seberozvoji, cítíme se provinile, říkají psychologové Devon Price
Sociální psychologie jako klíč k úzkostem současného světa. Alespoň tak funguje v podání Devon Price, výzkumníků na Loyola University v Chicagu.
-
„Spoustu lidí víc zajímá fašismus než alternativní vize,“ říká radikální antropolog David Graeber
Byl při vzniku hnutí Occupy, nejznámější je asi díky knize Bullshit jobs (Práce k ničemu), kde kritizuje nárůst korporátních úvazků, které postrádají smysl.
-
„Lidé zoufale hledají odpovědi na automatizovanou budoucnost,“ říká temný filozof Nick Land
Vliv filozofa Nicka Landa na současnou intelektuální scénu je nedocenitelný. V jeho práci se potkává H. P. Lovecraft a vize světa ovládaného umělou inteligencí. Jak se...
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.