S mimořádným nadáním se často pojí hypersenzitivita, kdy jsou děti citlivé a dráždivé, říká odbornice
„Pokud má dítě nějaké předpoklady, je nutné je rozvíjet optimálně – ne maximálně. Když budeme děti drtit jako olivy, neznamená to, že z nich dostaneme nejlepší olej. Touhle cestou se nejde dát bez poškození dítěte nebo rodiny,“ říká Lenka Eckertová, ředitelka nadace RSJ.
„Říkám to proto, aby si nikdo nemyslel, že péče o talent znamená, že z něj dostaneme maximum. Naší prací je dovést děti v pořádku do dospělosti. Aby dokázaly dělat radost jiným, ale i sobě. Neznamená to, že se talentovaní musí obětovat jen proto, že v nich něco dřímá,“ upozorňuje Lenka Eckertová. Nadace, kterou řídí, přichází s kampaní Přemýšlivec, která představuje pestrost a rozmanitost toho, jak se u dětí může projevit talent a nadání. „To, že je někdo dobrý na matiku ještě neznamená, že je schopný zvládnout náročné matematické soutěže. Některé děti soutěžit třeba vůbec nechtějí,“ dodává Eckertová.
Čtěte také
„Nadané děti se neprojevují jedním způsobem. Může to být na jedné straně tichá introvertní holčička s knihou, na druhé straně je to divočák, který se nahlas vymezuje vůči autoritám,“ vyjmenovává Lenka Eckertová nejčastější stereotypy. „S mimořádným nadáním se často pojí hypersenzitiva, o tom je potřeba víc mluvit. Dítě je mnohem víc citlivé a dráždivé – vůči psychickým i fyzickým podnětům. A to se špatně vysvětluje lidem, kteří takhle obdařeni nejsou,“ dodává.
„Najednou čtou ‚Máma mele maso’ a nedává jim to žádný smysl.“ Jak se daří nadaným dětem v českých školách? A jak nadání poznat? Poslechněte si Houpačky.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
