Sběr textilu k recyklaci bude povinný. Systém bude částečně dotovat módní průmysl

5. prosinec 2023

Od roku 2025 chce ministerstvo životního prostředí pro obce zavést povinnost recyklace textilního odpadu. Staré oblečení, boty nebo bytový textil, které už nemají jiné využití, by mělo být možné vyhazovat do speciálních popelnic po celém Česku. Na systém sběru by měli obcím přispívat i výrobci, píše server Ekolist.cz.

„V současnosti není separace textilu povinná, v černé popelnici se smísí s ostatním odpadem, a tak se možnost recyklace výrazně snižuje. Až bude mít každá obec vlastní sběrné místo, bude pro občany jednodušší textil separovat,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík z KDU-ČSL.

Současný zákon o odpadu z roku 2020 zatím pouze nařizuje obcím povinnost zřizovat sběrné kontejnery na textilní odpad. Těch je po celém Česku aktuálně asi deset tisíc. Chystaná legislativa ale rozšíří povinnost obcí pro textilní odpad zajišťovat i sběr a svoz.

„Obce by k separovanému sběru textilu měly přistupovat stejně, jako je to nyní s dalšími tříděnými složkami, kterými jsou plasty, sklo, kovy nebo papír. U větších měst doporučujeme rozmístění sběrných nádob v ulicích, u těch menších je možné zřídit toto místo na sběrném dvoře nebo využít pytlový sběr,“ řekl David Surý, vrchní ředitel sekce ochrany životního prostředí ministerstva. Mimo kontejnerů ministerstvo uvažuje třeba o zřízení sběrných míst, která budou na radnicích nebo v různých prodejnách podobně, jako je tomu třeba u elektroodpadu nebo baterií.

Do celého procesu se v rámci rozšířené odpovědnosti (takzvané EPR, tedy Extended Producer Responsibillity) mají zapojit i výrobci, stejně jako třeba ve Francii. Z každého prodaného kusu oblečení by odcházela částka ve výši zhruba jedné koruny, která by putovala do rozpočtu, z nějž pak obce podle počtu obyvatel dostanou příspěvek na zajištění recyklace.

Zákonná povinnost sběru a svozu textilního odpadu by měla být součástí chystané evropské legislativy o nakládání z odpadem, která mimo jiné v Česku zavede systém zálohovaných PET lahví a plechovek. Do zákona bude část o textilním odpadu vložena po jejím schválení.

Spustit audio

Související

  • Jezero Balchaš v Kazachstánu je ohroženo vysycháním a znečištěním. Rybáři mluví o ekologické krizi

    19. srpen 2024
    Vysychající kazachstánské jezero Balchaš

    Balchaš, druhé největší jezero ve Střední Asii, je ohroženo vysycháním v důsledku klimatických změn, znečištění a úbytku ryb. Informovala o tom agentura AFP, podle které kazachstánské jezero bude zřejmě následovat osud toho Aralského.

    „Ryb je tu čím dál méně, je to katastrofální. Dříve jsme vozili turisty na rybolov, teď se z tohoto místa stala bažina,“ naříká místní rybář Alexej Grebenikov, který hospodaří na severním břehu tohoto jedinečného jezera.

    Hladina Balchaše soustavně klesá od roku 2019. Důvodem je kromě člověkem způsobených klimatických změn zřejmě snížení průtoku řeky Ili. Tok pramení v sousední Číně v oblasti Sin-ťiang. Podle studie vědců z Oxfordské univerzity zveřejněné v časopise Water je tento úbytek způsoben především nadměrným využíváním řeky Ili Čínou k uspokojení rostoucích potřeb jejího zemědělství, včetně pěstování bavlny.

    Podle kazachstánského ministerstva vodních zdrojů je klíčová spolupráce s Pekingem. „Hlavním cílem je dodávat objemy vody potřebné k zachování Balchaše,“ uvedl Kazachstán. Podle oxfordské univerzity by musela Čína změnit hospodaření na řece Ili do roku 2060, jinak budou zásoby vody stále omezenější.

    Problém je podle úřadů také znečištění těžkými kovy, pesticidy a dalšími škodlivými látkami. Míra výskytu rakoviny plic je zde téměř desetkrát vyšší než v celém regionu. Nedaleko jezera totiž stojí Kazachmys, největší metalurgický závod v zemi. Ten byl podle agentury AFP v minulosti potrestán za nedodržování ekologických norem. Přesto závod nadále vypouští průmyslový odpad do další obrovské vodní nádrže, a to hned vedle jezera.

  • Nenávist k ženám bude v Británii zřejmě patřit mezi formy extremismu

    19. srpen 2024
    Britská ministryně vnitra Yvette Cooper

    Britská vláda chce zařadit krajní misogynii mezi formy extremismu. Plán představila ministryně vnitra Yvette Cooper, která nařídila přezkoumat současný antiextremistický zákon. Informuje o tom server BBC.

    Podle britského ministerstva vnitra je nenávist vůči ženám jednou z ideologií, jejichž popularita ve společnosti roste. Šéfka rezortu uvedla, že nárůst obliby extremismu je znatelný jak v online prostředí i mimo něj a ohrožuje fungování společnosti a demokracie.

    Přezkum se má zaměřit na nárůst islamistického a krajně pravicového extremismu, stejně jako na širší ideologické trendy, mezi které podle BBC patří i extrémní misogynie. Ministerstvo vnitra chce také zjistit příčiny radikalizace mladých lidí.

    Cílem je představit novou strategii proti extremismu, kterou slíbila vláda labouristy Keira Starmera ve svém programu. Současná britská strategie proti extremismu byla představena v roce 2015. Od té doby se podle BBC objevili například influenceři jako Andrew Tate, kteří se nenávistí k ženám netají, a vládu tak přiměli konat.

  • V Česku vysychají mokřady. Podle odborníků za to může lidská činnost

    16. srpen 2024
    Mokřady v přírodě zadržují tolik potřebnou vodu

    Podle odborníků za vysychání mokřadů může lidská činnost. Jsou údajně vysušované kvůli tvorbě zemědělských polí či zástavbám, které zároveň umocňují jejich vysychání. Mokřady přitom pomáhají zmírňovat dopady klimatických změn a mají zásadní význam z hlediska ochlazování ovzduší nebo přežití přírodních ekosystémů. Shodli se na tom odborníci, které oslovila agentura ČTK.

    Podle vědce Jana Pokorného mokřadům nesvědčí zástavby, parkoviště i sklizená pole. Tyto povrchy odráží sluneční energii a příliš oteplují okolní vzduch. To může způsobovat vysychání okolní půdy. „Sklizená pole, parkoviště či zástavby mají v horkých dnech 50 stupňů Celsia. Z nich se zvedá horký vzduch. Ten letí nahoru a strhává od vodní hladiny a stromů v mokřadech vlhkost,“ uvedl. Souhlasí s ním podle ČTK i výzkumný pracovník Jan Vymazal z České zemědělské univerzity. Podle něj je horší než krátkodobá sucha lidská činnost.

    Mokřady jsou typicky rašeliniště či bažiny. Patří mezi ně ale taky mělké rybníky, potoční nivy a mokré louky. Mokřad je samostatný ekosystém, který je zaplaven nebo nasycen vodou, a to buď trvale, nebo sezonně. Podle Vymazala má také spoustu ekosystémových služeb. Poskytují potraviny, dřevo a jsou útočištěm pro mnohé druhy zvířat a hmyzu.

    Mokřady také zadržují a následně odpařují poměrně velké množství vody. Tím výrazně chladí ovzduší. Mokřad o ploše pouhých 10 m² například zadrží až 9000 litrů vody. Zadržování vody je pro Českou republiku důležité. Většina našich řek totiž odtéká do sousedních států a nemáme mnoho přirozených vodních ploch. Aktuální seznam mokřadů můžete najít na mapě od Agentury ochrany přírody a krajiny České Republiky.

  • Dívky mohou začít vnímat své tělo negativně již po osmi minutách TikToku, zjistila studie

    16. srpen 2024
    TikTok

    Obsah na TikToku může u mladých žen a dívek negativně ovlivnit vnímání jejich vlastního těla. Ukazuje to studie zveřejněná tento měsíc v časopise Plos One. Na TikToku se totiž objevuje i obsah, který podporuje nezdravé hubnutí a podporuje poruchy příjmu potravy. Informuje o tom web Euronews.

    Výzkumníci z Charles Sturt University v Austrálii do experimentální studie zahrnuli 273 uživatelek TikToku ve věku 18 až 28 let, které netrpí poruchami příjmu potravy.

    Během experimentu výzkumníci rozdělili dívky do dvou skupin. Jedna sledovala sedm až osm minut videa „neutrálního“ obsahu, včetně scén z přírody, videí o vaření, zvířatech a komediálních klipů. Druhá skupina byla vystavena sedmi až osmi minutám explicitního obsahu o poruchách příjmu potravy. Šlo o videa s mladými ženami, které se omezují v jídle a vtipkují o poruchách příjmu potravy. Studie zjistila, že některé dívky z druhé skupiny začaly negativně vnímat své tělo už po takto krátké době.

    Na TikTok se výzkumníci podle univerzity zaměřili kvůli „jeho jedinečnému poskytování obsahu na základě algoritmu“. Hlavním rysem algoritmu TikToku je stránka For You, kde se uživatelům zobrazuje nepřetržitý přísun videí přizpůsobených jejich preferencím. Algoritmus analyzuje chování každého uživatele v aplikaci, zejména videa, která sleduje nejdéle, která se mu líbí či která sdílí, komentuje nebo opakovaně sleduje.

    Podle údajů Evropského institutu pro rovnost žen a mužů vykazují dívky ve srovnání s chlapci horší duševní zdraví. Téměř 47 % dívek má alespoň jednou týdně psychické potíže - u chlapců je to 34 %. Podle Indexu rovnosti žen a mužů z roku 2021 může k těmto problémům významně přispívat nespokojenost s tělem, včetně obav z váhy a fyzického vzhledu. Dřívější zpráva rovněž ukázala silnou souvislost mezi obavami dospívajících dívek o jejich fyzický vzhled a používáním sociálních médií.

  • Benátky hledají gondoliéry. Krom veslování musí znát i historii a kulturu města

    16. srpen 2024
    Gondola, Benátky, Kanály, Itálie

    Benátská radnice tento týden oznámila, že hledá nové gondoliéry či gondoliérky. Informuje o tom deník The Guardian, podle kterého je podmínkou středoškolské vzdělání, schopnost plavat a úspěšné absolvování kurzu. Žadatelé také musí být plnoletými občany EU. Absolvování gondolierského výcviku ale není vůbec jednoduché.

    Začínající gondoliéři se nejprve musí přihlásit do kurzu - Arte del Gondoliere (Umění gondoliéra). Na něj se ale dostanou jedině, když prokážou, že umí veslovat - nebo alespoň projeví známky toho, že mají předpoklady se to naučit, píše The Guardian. 

    Během výcviku pak účastníci či účastnice absolvují 30 hodin teoretické výuky. Během ní se naučí pravidla provozu na vodních cestách. Mimo to se ale také musí naučit anglicky a francouzsky a nastudovat historii, umění a kulturu Benátek. Zvlášť se mají zaměřit na to, jak bylo město postaveno a jaké jsou jeho vodní cesty. Poté je čeká desetihodinový praktický výcvik, který zahrnuje veslování na gondole s jediným veslem pod vedením gondoliérského mistra.

    Gondoliéři jsou součástí Benátek už od konce jedenáctého století. Nejprve sloužili hlavně pro přepravu nižší vrstvy. Ve 14. století ale byla ve městě zakázána jízda na koni a po vodě se začala plavit i šlechta. V 16. století po Benátkách plulo odhadem 10 000 gondol.

    Dřív se jednalo výhradně o mužskou profesi, která se dědila z otce na syna. V Benátkách je teď 433 gondoliérů, z toho 14 žen. Ta první se lodi ujala v roce 2009. 

  • Španělská umělkyně tiskne fotografie místo papíru na živé rostliny

    15. srpen 2024
    Almudena Romero - The Pigment Change

    Španělská umělkyně Almudena Romero přináší na výstavách v Londýně a Paříži jedinečný pohled na umělecké techniky v sérii nazvané „The Pigment Change“. Své negativy totiž tiskne přímo na rostliny, čímž oživuje tradici britských umělců z 90. let.

    Tento proces funguje podobně jako zvětšování negativů v temné komoře, ale místo zvětšovacího přístroje používá Romero sluneční světlo a světlocitné rostliny. Tato technika je výrazně šetrnější k přírodě. Čtyřdílná série také kritizuje všudypřítomný konzumerismus – díla za nějakou dobu uvadnou, čímž se autorka od tohoto trendu distancuje.

    Romero navazuje na chlorofylový proces, který zpopularizovali Heather Ackroydová a Dan Harvey. Ti v 90. letech promítali fotografie na trávu pomocí negativu a světla z projektoru. Britští umělci údajně přišli na tuto techniku, když si všimli náhodných obrysů žebříku vržených na jednu z jejich travních instalací.

    Španělská umělkyně ale přináší i nové inovace. V části série nazvané „Rodinné album“ rozprostře na plátno semínka řeřichy, na která promítá negativ a nechává je růst ve tmě. Části rostlin vystavené většímu množství světla produkují chlorofyl a jsou tmavě zelené, zatímco méně osvětlené části zůstávají žluté a bledé.

    Romero svou sérií zároveň zpochybňuje roli umělců v systémech akumulace, likvidace a těžby v době klimatické krize. „Rostliny jsou na planetě mnohem déle než my a podařilo se jim to, aniž by způsobily vymírání,“ řekla pro server CNN. Do výstavy například vybrala rostliny z pouštních a suchých prostředí, u kterých se vyvinuly strategie omezující rozmnožování. Podle ní dokazují, že volba bezdětnosti není „nepřirozeným chováním“. „Jsem člověk, který nechce mít děti kvůli změně klimatu,“ vysvětlila Romero.

    V roce 2020 získala za tento projekt cenu BMW Residency Award a její práce byla vystavena na renomovaném fotografickém festivalu Les Rencontres d'Arles ve Francii.

  • Katy Perry údajně natáčela svůj nový klip v chráněné oblasti bez povolení

    15. srpen 2024
    Katy Perry

    Vláda španělských Baleárských ostrovů prověřuje okolnosti natáčení videoklipu zpěvačky Katy Perry. Údajně ho natáčela v chráněné oblasti bez potřebného povolení. Informuje o tom The Guardian s odkazem na tiskovou zprávu Ministerstva životního prostředí Baleárských ostrovů.

    Klip k jejímu novému singlu Lifetimes byl zveřejněn 8. srpna. Ve videu se zpěvačka pohybuje na ostrovech Ibiza a Formentera. Přes den se opaluje na pláži a v noci chodí do vyhlášených klubů. Součástí klipu jsou i záběry z písečných dun na ostrově S´Espalmador. Přibližně 1,8 km dlouhý ostrůvek je ekologicky významnou oblastí. Od roku 1980 je součástí přírodního parku Ses Salines.

    Ministerstvo zemědělství, rybolovu a životního prostředí Baleárských ostrovů ve svém prohlášení uvedlo, že produkční společnost, která video natočila, nepožádala regionální ministerstvo o povolení k natáčení. Upřesnilo, že Perry jednání nepovažuje za „zločin proti životnímu prostředí“, ale spíš za porušení předpisů – v oblasti totiž lze povolit fotografování i filmování.

    Album s názvem „143“ v rámci něhož videoklip vyšel, měl být zářným návratem Katy Perry. Celé ho ale už od začátku doprovází kontroverze. Například písničku „Woman’s World“ fanoušci kritizovali kvůli zastaralým stereotypům. Zároveň tvrdí, že text písničky zní, jako by ho napsala umělá inteligence.

    Chvilku po vydání teaseru k písničce Woman's World fanoušci zjistili, že se na ní podílel kontroverzní producent Dr. Luke. Zpěvačka Kesha v roce 2014 Dr. Luka zažalovala za sexuální, fyzické a emocionální zneužívání. Hudební producent tato tvrzení odmítl a dvojice se v červnu 2023 dohodla na nezveřejněném finančním vyrovnání.

    Album „143“ by mělo vyjít 20. září.

  • Návštěvníci na Ibize nově místo párty hledají vnitřní klid

    15. srpen 2024
    Cala d'Hort tropical Beach na ostrově Ibiza

    Ibiza byla dosud známá hlavně pro svůj noční život – večírky, plážové kluby a DJs. Ostrov v Baleárském souostroví se ale pro spoustu lidí stává místem hledání vnitřního klidu a centrem bohémského života. Ibiza tak znovu zažívá svůj módní okamžik.

    Ibiza se stává novým místem kreativity hlavně kvůli módě a architektuře, která začíná být znovu populární v celé Evropě. Navazuje tak na kulturu, která se na ostrově ve Středozemním moři formovala v 60. a 70. letech. V té době byla Ibiza „centrem (evropského) hippies vesmíru“ a hostila celebrity jako Freddie Mercury, Grace Jones a Bob Marley, informuje server CNN.

    Ibizská móda se vyznačuje bílými šaty, vzdušnými látkami, zemitými barvami a bohémskými střihy. Na ibizský styl se nově odkazují i známí návrháři luxusního oblečení. Kreativní ředitel značky Loewe Jonathan Anderson, který na Ibize vyrůstal, pro očekávanou každoroční kolekci navázal spolupráci s místní institucí Paula’s Boutique. V kolekci se společně snaží zachytit podstatu baleárského stylu. Také značka Reformation v létě 2024 uvedla na trh kolekci oblečení Ibiza, která je navržená pro přecházení mezi klubem a pláží (a klubem na pláži).

    Móda je však jen jedním z důvodů, proč se z Ibizy znovu stává bohémské centrum. Pro vyznavače tohoto stylu je přitažlivá také ostrovní architektura, kterou ovlivnila 60. a 70. léta. V interiérech se tradičně využívají materiály jako dřevo a kámen a drží se béžové barevné schéma.

    Ibiza se tak vrací k životnímu stylu, který na ostrově vládl v 60. letech 20. století. V té době na ostrově působila umělecká skupina „Ibiza 59“. Byla kolektivem kontrakulturních umělců z různých zemí. V roce 1964 se na ostrově konalo první bienále umění a o pět let později bylo v historické části města otevřeno Muzeum současného umění.

  • Městští ptáci přenášejí bakterie odolné vůči antibiotikům. Má to dopad na zdraví lidí

    14. srpen 2024
    Holubi

    Synantropní ptáci, jako třeba kachny nebo vrány, žijící v blízkosti lidí, jsou „rezervoárem“ bakterií odolným vůči lidským antibiotikům. Rizika a dopady představili vědci z Oxfordského institutu Ineos pro antimikrobiální výzkum.

    Studie zjistila, že v těle těchto ptáků koluje širší škála bakteriálních kmenů a až třikrát více genů AMR (bakterie odolné vůči antibiotikům), než u ptáků žijících v izolovanějším prostředí. AMR se objeví ve chvíli, kdy se mikroby způsobující onemocnění, jako jsou bakterie, stanou odolnými vůči antibiotikům, píše se v článku o studii na stránkách Univerzity v Oxfordu. Informoval o tom web Independent.

    V rámci výzkumu vědci analyzovali 700 vzorků bakterií odebraných ze střev 30 druhů volně žijících ptáků v osmi zemích. Zkoumali Campylobactor jejuni, běžnou zoonotickou bakterii způsobující průjem, která se vyskytuje ve střevním mikrobiomu ptáků. Genetické signály spojené s AMR byly nalezeny u všech studovaných druhů ptáků.

    Tato skutečnost představuje problém v celospolečenském měřítku, jak vysvětlil profesor Samuel Sheppard, vedoucí oddělení digitální mikrobiologie a bioinformatiky a hlavní autor studie. „Volně žijící ptáci mohou přenášet AMR na velké vzdálenosti na hospodářská zvířata chovaná na maso a na domácí mazlíčky. To může mít ekonomické důsledky pro zemědělství, dobré životní podmínky zvířat a bezpečnost potravin,“ uvedl.

    Odhaduje se, že v Anglii mělo v roce 2022 závažnou infekci rezistentní vůči antibiotikům 58 224 lidí a 2 202 jich zemřelo. Je proto nutné toto riziko brát vážně. „Naše studie zdůrazňuje potřebu koordinovaných celosvětových opatření, která by zohledňovala ochranu volně žijících živočichů, veřejné zdraví a zemědělství, aby se omezily dalekosáhlé dopady AMR,“ dodal Sheppard.