Sexualizovaná reklama, priváty, striptýz a guláš. Jak sexuální turistika ovlivňuje veřejný prostor

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy sex, turismus, tanec u tyče, pole dance

České podniky nabízí cizincům mimo jiné „lokálně specifické aktivity“ zahrnující striptýz. Stag parties a sexuální turismus pak ovlivňují každodenní život ve městě. Proměňuje se ale i praxe spojená s prostitucí.

Mladí Britové v Praze rádi slaví svou rozlučku se svobodou. Stag parties mohou ale sexualizovat veřejný prostor. „Na první pohled tam není vazba na sex turismus, ale jejich aktivity jsou s tím spojené,“ říká aktivistka Tereza Zvolská. „Tyhle skupiny mají v průběhu víkendu program, jehož součástí je chození do nočních podniků. A tam mají různě jakoby, zdůrazňuji jakoby, lokálně specifické aktivity. To znamená, že jdou třeba na striptýz a jedí u toho guláš,“ říká Zvolská, která se o sex turismus dlouhodobě zajímá.

Byť stag parties nejsou primárně považované za sex turismus, jejich nepřímým důsledkem je podle ní sexualizace veřejného prostoru. To se projevuje třeba „cat callingem“, pokřikováním na ženy, a tedy jistým nekomfortem v ulicích města. Zároveň jsou spojené s všudypřítomnou sexualizovanou reklamou na nejrůznější noční kluby, kterou už často ani nevnímáme. „Když se na to vyloženě nesoustředíš, tak to mineš jako ostatní vizuální smog.“

Sex turismus zažíval svůj boom v Praze po pádu železné opony. Jak zmiňuje Hana Malinová z Rozkoše bez rizika, i on podléhá módě. A tak se české ženy po roce 1989 staly velice exotickými. Kvůli zájmu turistů se patrně také kluby přesunuly podle Terezy Zvolské z periferie do centra. Určit ale dnes rozsah sex byznysu, nebo dokonce jakou část z něj tvoří turisté, není snadné. Byť prostituce není v pravém slova smyslu v Čechách nelegální, není ani nijak legislativně ošetřená, a stojí tak mimo statistiky i systém. Podle Malinové nicméně v poslední době ubývá žen z venkovních stanovišť a vzniká větší množství privátů. Ty mohou ženám přinášet v některých případech větší svobodu, zároveň jsou pro ně ale méně bezpečné než například prostředí klubů.

V Praze byl před lety otevřen klub „amsterodamského typu“, město jej však brzy nařídilo uzavřít

Zdánlivé mizení prostituce z očí veřejnosti má ale své nevýhody i v tom, že se sex byznys protíná s rezidenčním prostorem. Pavla bydlí v bytě v širším centru města. Po čase zjistila, že v jejím domě o patro níž jeden takový privát existuje. Byť sama proti sex byznysu jako takovému nic nemá, cítí se v domě nekomfortně, protože zákazníci, kteří se často pohybují po domě sami, vstupují do jejího nejbližšího okolí. „Tím, že pracuji za barem a vracela jsem se relativně pozdě z práce, tak jsem měla podobný režim jako ty holky,“ říká. Zákazníky musela často pouštět ze dveří. „Nemyslím, že za to může povaha byznysu, ale to, jak se dělá.“

Řešením podle radní za Piráty Evy Horákové měla být legalizace prostituce. To se podle ní projevilo i v pandemii, kdy většina pracovníků v sex byznysu zůstala bez prostředků. Podle Malinové navíc v posledních letech přibývá v odvětví Češek, a to zejména matek samoživitelek, které tvoří více než 60 %. Podle ní je v tuto chvíli podstatné zaměřit se spíše na destigmatizaci než legalizaci. „Z mých výzkumů vyplývá, že o to ženy moc nestojí. Největší obavou je ztráta anonymity. Naše společnost může být pěkně krutá,“ říká Malinová.

Za zvýšením počtu českých matek samoživitelek stojí širší sociální potíže: obecně neutěšená ekonomická a sociální situace matek samoživitelek, absence dostupného bydlení nebo vysoká míra zadlužení, která podle Malinové prostupuje všechny věkové kategorie žen pracujících v sex byznysu.

Více o stag parties, dnešní prostituci a jejím místě v české společnosti si poslechněte v reportáži Evy Svobodové.