Socioložka Lišková: Proč ženská ejakulace a spanking ohrožují porno

28. únor 2015
03336738.jpeg

Pissing, spanking, agresivní bičování, to jsou jen některé z třinácti praktik, které na sklonku loňského roku postavila mimo zákon nová britská legislativa týkající se pornografie. Tři z nich dokonce považuje za „život ohrožující“. I o tom jsme v Kvéru mluvili se socioložkou a autorkou knihy Hodné holky se dívají jinam (s podtitulem Feminismus a pornografie) Kateřinou Liškovou.

„Ten zákaz je hodně problematický, protože je sexistický a diskriminuje na základě pohlaví. Vylučuje lidi, kteří mají nemainstreamové sexuální fantazie. V zákoně jde o to, že videa, která jsou vyráběná v Británii, nesmí zobrazovat určité typy praktik. Mezi nimi jsou zvláštní věci, např. praktiky spojené s ženskou slastí, jako třeba ženská ejakulace. Je zajímavé, že protějšek, tedy mužská ejakulace, zakázaná není,“ přibližuje komplikovanost normy Kateřina Lišková a vysvětluje pozadí této regulace. To tkví ve srovnání regulací prodeje DVD, která si člověk může koupit na ulici, s nosiči, které jsou k dostání na internetu. Dalším důvodem je snaha chránit děti a mladistvé.

Praktiky, které jsou zákonem definovány jako „život ohrožující“, jsou podle Kateřiny Liškové odrazem neuznávání nemainstreamových praktik, které jsou výrazně spojeny s BDSM. „Lidé mají i dnes často pomýlené představy o tom, co to BDSM je. Je nekonečně nutné zdůrazňovat, že jde o konsenzuální praktiky. Britský zákon vůbec nebere ohled na to, jestli s tím zúčastnění dospělí souhlasí, nebo ne. Samozřejmě že kdyby byl někdo nucen, tak je to problém, ale to je stejné, jako kdyby byl kdokoli nucen k sexu, pak jde o znásilnění,“ doplňuje Lišková. Norma tak kvůli svému nastavení zasáhne především fetiš komunity, která vyrábí porno výše zmíněného druhu, hodně často to podle Kateřiny budou ženy a příslušníci LGBT komunity.

V novodobé historii lze snahy o regulaci/zákaz pornografie vystopovat v Kanadě, Německu nebo Irsku, vždy je přitom těžké najít shodu v tom, jaké akty zakázat. „ČR se snaží o to, aby se pornografie nedostávala do rukou mladistvých, aby nezobrazovala dehumanizující akty, ale nepouští se do definic, příp. specifikací, co se u nás může vyrábět a dovážet.“

02884800.jpeg

Co je podle Kateřiny Liškové mainstreamová pornografie? „S definicemi porna je vždycky problém. Ale myslím si, že by mohlo mít následující scénář. Žena se svléká, pak je tam nějaký orální sex, penetrace a ejakulace. To je klasický, tisíckrát ohraný a na mužskou slast zaměřený scénář.“ Narativní prvek porna a s ním i délka produkce kulminovala v 70. letech, kdy se na porno ještě chodilo do kina, s nástupem VHS a dalších technologií se délka zkracovala.

Čtěte také

„V 80. letech se stalo široce dostupným video, do té doby se datuje i počátek feministické pornografie. Tyto filmy byly v začátku taky hodně narativní. Režisérky totiž měly za to, že ženy vzrušuje, když má video narativ, řekněme romantický příběh, samozřejmě se tam hlavně dbá na ženskou slast, která je v centru pozornosti. Režisérky jako Candida Royalle nebo Annie Sprinkle v 80. letech dělaly poměrně dlouhé filmy, kde k prvnímu sexuálnímu aktu došlo třeba po třiceti minutách.“ Kateřina soudí, že vznik feministického porna odboural u řady lidí obavy z porna a ukázal heterosexuálním párům různé praktiky, případně jim pomohl o sexu otevřeněji komunikovat a vyjádřit to, co kdo chce.

V čem nahlížely a nahlíží feministky na pornografii špatně? Proč je důležitá sexuální výchova na školách? Kdy „ne“ znamená nejen v sexu skutečně „ne“? A čemu se Kateřina Lišková věnuje v současnosti? Poslechněte si celý rozhovor.

Další články autora