Státní maturita? Nijak nás nemotivuje, říkají gymnazistky

Státní maturitu skládají studenti povinně z češtiny, která se skládá ze slohu, didaktického testu a ústní zkoušky. Druhý předmět si studenti volí. Na výběr mají mezi matematikou, při které zkoušku tvoří jeden písemný test nebo cizím jazykem, kde je struktura zkoušky stejná jako u češtiny. Druhou částí jsou maturity školní. U těch se pravidla na jednotlivých školách liší a to v počtu povinných předmětů i v organizaci zkoušky.

„Oproti loňskému roku je rozdíl v tom, že CERMAT opravuje i sloh. Loni to ještě dělali přímo naši češtináři. Výsledek je, že to trvá strašně dlouho,“ shodují se maturantky. Významnou část didaktického testu tvořily podle studentek úlohy zaměřené na porozumění textu. „Letos mělo hodně lidí problém s časem. Máte možnost si napřed všechno přečíst a pak hledat odpovědi na otázky nebo si napřed přečíst otázky a pak hledat odpovědi v textech. Řada lidí zvolila špatnou strategii a test nestihla,“ popisuje Josefína.

Každý rok se v didaktickém testu objeví nějaké problematické téma, nad kterým se později strhne diskuze, zda bylo fér ho do maturitní zkoušky zařadit. „Je to něco, co nemusí být nutně v osnovách, ale měli bychom to vědět. Předloni to byl Jidáš, loni epizeuxis. Letos vzbuzuje dohady upálení Jana Palacha a normalizace,“ vyjmenovávají Josefína s Berenikou.

Státní maturita (ilustrační foto)|foto: Filip Jandourek

Iniciativa Maturitní data – odtajněno se snaží o přehledné zpřístupnění výsledků státních maturit a ve spolupráci s portálem EDUin také o interpretaci souvislostí mezi typem školy, úspěšnosti či neúspěšnosti studenta nebo strategií s jakou si vybírá volitelné součásti zkoušky, například sloh. Jejich analýza loňského zadání poukázala mimo jiné na to, že většina studentů pohořela právě na otázkách, které vyžadovaly znalost pojmů jako je „přísudek jmenný se sponou“, „funkční styl“ nebo „epizeuxis“. Podle iniciativy takové otázky netestují skutečně důležité kompetence žáka, jako je například dobrá znalost pravopisu.

Co si o standardizovaném testování vědomostí myslí letošní maturantky? „Určitě si myslím, že to nefunguje. Mělo by smysl testovat zvlášť gymnázia, umělecké školy, odborné školy. Určitě to nejde nastavit tak, že máme všichni stejnou úroveň. Pro nás je to výhodné, nemusíme se moc připravovat. Pro lidi, kteří svůj život směřují jiným směrem než ke studiu češtiny a matematiky a neměli tak všeobecné studium, je to podle mne zbytečné. Pro nás to není nijak motivující,“ myslí si Berenika. „Udělala jsem si jeden didaktický test doma a jeden jsme dělali ve škole. Jinak jsem se na to vůbec nepřipravovala,“ doplňuje Josefína. V tuto chvíli už obě vědí, že testy prošly.

Větší strach mají studentky ze školních maturit. Od současné generace maturantů by se dalo čekat zaměření na sociální sítě, rychlé a multimediální zdroje informací. Jak se na maturitu připravovaly Josefína s Berenikou? „Já tu charakteristiku vůbec nenaplňuji,“ říká Josefína. „Nejlepší způsob, na který jsem přišla, je vyrazit už v devět ráno do Knihovny akademie věd. Je tam ticho a neberu si s sebou ani počítač. Když vidím, že se kolem mne lidé také učí, pomáhá mi to soustředit se.“ Berenika, která maturuje z biologie a fyziky k učení hodně využívá videa na Youtube. Používá také myšlenkové mapy a po bytě si rozvěšuje kartičky. „Občas hraju na kytaru a zpívám si do toho maturitní otázky,“ přiznala nakonec Josefína. „Já si zpívám hlavně biologii a taky o tranzistorech,“ dodává Berenika.

Berenika Hálová a Josefína Balková|foto: Jana Římanová

Zazpívaly nám nakonec ve studiu? Poslechněte si celý záznam!