Štěstí nám nepřinese, když se obklopíme věcmi. O ekologické a spirituální krizi s knězem Orko Váchou
Jorge Mario Bergoglio, když víc jak před deseti lety usedal na Svatý stolec, zvolil si jméno František, podle řeholníka Františka z Assisi. Světec a křesťanský mystik proslul kromě péče o chudé také zvláštním ohledem ke stvoření – jinými slovy k přírodě. Když pak v roce 2015 vyšla encyklika Laudato si, ve které se papež obrací ke každému člověku této planety, aby chránil přírodu a mírnil klimatickou krizi, naplnil tím to, co si předsevzal.
Aspoň tak rozumí misi papeže Františka katolický kněz, teolog, bioetik a molekulární biolog Marek Orko Vácha. Osm let po Laudato si vydal loni na podzim papež apoštolskou exhortaci Laudate deum. Téměř manifest v překladu s názvem „chvalme Boha“, ve kterém mimo jiné obviňuje z klimatické krize nejbohatší část planety, začíná papež znovu citací Františka z Assisi – „chvalte Boha za všechna jeho stvoření“.
Čtěte také
„Papež říká, že všechny naše krize včetně té ekologické, se protínají někde v hloubce, a že to je spirituální krize,“ vykládá papežské listiny Marek Vácha. V čem ale spočívá význam Laudato si a Laudate deum? Katolická církev sdružuje po celém světě přes miliardu věřících. Věda klima a krizi biodiverzity zkoumá a popisuje, je ale na politických představitelích, aby vědecké výstupy začlenili do společnosti. Hlava největší církve na světě je kromě duchovní autority i jedním z nejvýraznějších veřejných činitelů a jeho hlas má schopnost přivést ke klimatické krizi pozornost. Z teologického hlediska se po Laudato si dá hřešit nejen vůči sobě, bližnímu nebo Bohu, ale i vůči Zemi.
Čtěte také
Lidé se podle Františka nedívají zvnějšku na přírodu, ale jsou její součástí. Integrální ekologie je podle něj o ochraně veškerého života. „V DNA křesťanů je ochrana a pomoc slabším. Máme tady život, který není schopen nic říct na svoji obranu, nazýváme ho němé tváře. Stvořil nás všechny Bůh, za pampelišky a pěnkavy máme odpovědnost nejstaršího sourozence,“ vykládá Františka Marek Orko Vácha a dodává: „Štěstí nám nepřinese to, když se obklopíme co největším kruhem z věcí. Země má pro nás být cestou k nebi. Skrze krásu obrazu zahlédnu malíře. Skrze krásu přírody, zahlédnu krásu Boha. Příroda je uměleckým dílem i cestou k nebi.“
Jaké feministické autorky Papež František v Laudate deum cituje? Kde se setkává ochrana přírody se spiritualitou? Poslechněte si celé Podhoubí.
Související
-
Klimavize: šest oblastí, kterým se musíme věnovat při řešení klimatické krize
Klima opouští škatulku životního prostředí a proliferuje do veškeré sféry lidské činnosti. Jak dál, ukazuje publikace Klimavize.
-
Pro zmírnění klimatické krize je potřeba široké podpory společnosti, shodují se Krajhanzl a Novák
„Lidská schopnost nevnímat realitu a strkat hlavu do písku je obrovská. Celé skupiny lidí budou v popírání klimatu neléčitelné,“ říká ekopsycholog Jan Krajhanzl.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
