Strašně rád bych žil na okraji tohohle všeho. V básních Tima Postovita se bojuje za svobodu i klima

7. říjen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Sbírka básní Tima Postovita Motýlí pavilon

„Strašně rád bych žil na okraji tohohle všeho,“ říká Tim Postovit, básník, který ve své sbírce Motýlí pavilon skáče z kontinentu na kontinent a řeší svobodu i klimatickou krizi. V jeho básních často poletují motýli, symbol osvobození, ale i zániku. Kde vidí Tim naději dnešního světa a proč směřujeme k významové vyprázdněnosti? To jsme řešili v rozhovoru nejen o sbírce Motýlí pavilon.

„Když se řekne motýl, vybaví se mi les. Vyrůstal jsem na samotě v Českém středohoří a pamatuju si ještě louky plné motýlů. Když dneska do lesa přijdu, už ty motýly nevidím, ani běláska,“ říká básník ukrajinského původu Tim Postovit. Sám dnes nedokáže říct, proč mu v básních poletuje tolik motýlů a kolik symboliky nesou na svých křídlech.

Čtěte také

Básně v druhé sbírce měl tentokrát daleko méně pod kontrolou, nechával je žít vlastním životem. Co se s nimi stalo? „Automaticky vyplynula tíseň z toho, co se děje se světem. Ta tíseň se mi do básní propsala. Ačkoliv jsem se bránil hysterii, mám pocit, že jsem se tomu tématu nemohl vyhnout.“

Postovit v Motýlím pavilonu ohledává klimatickou krizi po celé planetě – třeba i v Jižní Americe, kde mluví s aktivisty bojujícími za záchranu pralesů. „Při psaní Motýlího pavilonu jsem s přítelkyní cestoval po Peru. Mluvil jsem s lidmi, kteří se zabývají nelegální těžbou dřeva. Velmi je to tížilo. Ti lidé na mě tak zapůsobili, je to pro ně osobní téma. Měl jsem pocit, že bych měl být jejich tlampačem,“ popisuje básník.

Sbírka básní Tima Postovita Motýlí pavilon

Proč v Timových básních narazíte i na rappera Tupaca Shakura a proč v nich pobíhají malé děti? Poslechněte si Liberaturu se zcestovalým básníkem Timem Postovitem a zaposlouchejte se do básní ze sbírky Motýlí pavilon. 

Spustit audio