Suzie Stapleton: Ze špatné pop music je mi fyzicky zle
Patří k největším nadějím australské hudební scény. Suzie Stapleton už mohli fanoušci slyšel loni na festivalu Colours of Ostrava. Českému publiku se aktuálně představuje sérií koncertů v Praze, Brně, Ústí nad Labem a dalších městech. V rozhovoru jsme se bavili o spolupráci s Lydií Lunch, izolaci australských hudebníků i rozporuplném postoji Suzie k pop music.
„Jeffreyho Lee Pierce jsem osobně nikdy nepotkala, ale myslím, že to je hodně inspirativní osoba, nejen songy, ale i svými názory. Na vzpomínkovou kompilaci Axels & Sockets jsem přispěla dvěma songy, jeden z nich byl Constant Rain, za kterým stál Cypress Grove a Crippled Black Phoenix jako kapela. Jde o nepoužité texty Jeffrey Lee Pierce, vokály jsem nahrála já s Markem Laneganem,“ ptám se v úvodu Suzie na její práci na vzpomínkové kompilaci letos na jaře, na níž se podíleli třeba Nick Cave, Hugo Race, Thurston Moore nebo Lydia Lunch. S Lydií se Suzie potkala nejen u příležitosti spolupráce na této desce, ale podílí se i na projektu k albu Twin Horses, které vyjde letos v prosinci. Koncem roku by se měla Suzie vrátit zpět do domovské Austrálie a dokončovat práci na svém debutu, jehož vydání se dočkáme začátkem příštího roku.
Před dvěma lety vyšlo Suzie EP Obladi Diablo, které lze přeložil jako „pop music je zlo“, co je na pop music tak iritujícího a co určuje její kvality? „Dobrá pop music samozřejmě existuje, třeba Prince nebo Beyoncé, ale mám pocit, že té hloupé pop music je hodně a hodně za to můžou komerční stanice. Třeba Bruno Mars, nechápu, proč ho lidé poslouchají, už se mi z toho začíná dělat fyzicky špatně. Buď máš pop music ráda, nebo ji nenávidíš, ale myslím si, že moji posluchači špatnou pop music rozhodně neposlouchají.“
Jak se daří Suzie jakožto ženě prosazovat na hudební scéně, která je primárně vnímána jako „mužský svět“? A proč je pro australské muzikanty obtížné hrát v Evropě? Poslechněte si celý rozhovor:
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
