Terapie dragem, fotbalem i ADHD animací. Vybrali jsme 10 nejlepších seriálů prvního pololetí

1. Jsme tu (We're Here, HBO)

Drag se propracovává mimo zdi soutěžní reality show RuPaul's Drag Race. Znamenitě natočená a nečekaně komplexní „unscripted“ minisérie Jsme tu z produkce HBO vysílá tři známé drag queens na turné po amerických maloměstech. Na programu jejich vystoupení nejsou jen slavné tváře, ale i místní odvážlivci se silnými osobními příběhy, které hostující celebrity vezmou pod svá láskyplná formativní křídla. V jejich podání poznáme, že drag má terapeutické účinky, vybízí k pospolitosti, tvaruje identity, ale především umí být fakt neuvěřitelně zábavný.

2. Ozark (3. sezona, Netflix)

Navzdory dvěma loňským cenám Emmy stále poněkud nedoceněný autorský projekt herce, scenáristy a režiséra Jasona Batemana – temný i hrozivě vtipný thriller Ozark – se dočkal své nejvyrovnanější sezony s knockoutovou poslední scénou za doprovodu aktuálního singlu rapperů Run The Jewels. Brilantně napsaný a vystavěný, při vší jednolitosti dramatického tónu neustále překvapující seriálový klenot tentokrát nechal vyniknout postavu Wendy v podání Laury Linney, která tak stvořila jednu z nejemancipovanějších ženských figur současné quality TV. Čtvrtou sezonou se osudy rodiny Wardových uzavřou, budou na to mít ale velkorysých 14 dílů. Ooo la la, ah oui oui!

3. Lenox Hill (Netflix)

Dokusérii ze zdravotnického prostředí nelze udělat o moc lepší, dramaturgicky soudržnější a emocionálně působivější, než jak se to povedlo autorům téhle sondy do nemocnice na kraji Manhattanu. Vnímavý portrét lékařů i pacientů v instituci, kde se lidé rodí a umírají, navíc poeticky pracuje s kulisami New Yorku. Trpěliví dokumentaristé bývají odměněni – a to platí v případě Lenox Hillu vrchovatě. Nejen nečekanými peripetiemi, ale především postavami, které se dostanou divákům hluboko pod kůži.

4. Outsider (HBO)

Seriál, který napřed univerzálně nadchl a pak rozdělil. První díly slibovaly ponurou thrillerovou seanci, kterou spustí bestiální vražda dítěte, ale tenhle pomalu jedoucí pick-up navigovaný zkušenýma rukama režijního týmu pod vedením Jasona Batemana pak zamířil na dlouhou cestu melancholického psychologického dramatu s nadpřirozenými prvky. Chladnou důstojnost dodává seriálu šišlavý zaříkávač vrahů v podání Bena Mendelsohna. Z trochu uhozeného mystéria vzešel příběh o truchlení a neschopnosti zapadnout; seriál, který se vzdává napětí pro něco hodnotnějšího.

5. Půlnoční evangelium (Midnight Gospel, Netflix)

Úchvatný mediální experiment Pendletona Warda, který stojí za jedním z nejuznávanějších animovaných seriálů nového milénia Čas na dobrodružství. Půlnoční evangelium je obtížně popsatelným mixem spirituálního podcastu a psychedelické ADHD animace, který vám snadno může přetížit synapse. Ohňostroj životních postřehů a metafyzických myšlenek ubíhající v neformálním konverzačním rytmu se tu permanentně střetává i doplňuje s eruptivní výtvarnou invencí. A vy se brzy přistihnete, že si musíte užít každý detail a opakovaně se vydávat na kosmickou odyseu pojednávající o lidském údělu, životě a smrti – a všem mezi tím.

6. Volejte Saulovi (Better Call Saul, 5. sezona, AMC/Netflix)

V předposlední řadě seriálu Volejte Saulovi se právník s pokřiveným obličejem i duší Jimmy McGill definitivně stává Saulem Goodmanem. Změna jména však není jen stvrzením pozvolného a podobně intenzivního sešupu na morální dno, jaký prodělal Walter White z Perníkového táty. Tady hrdinové paradoxně nabírají druhý dech, aniž by tušili, že nejspíš bude poslední. Mistrné vztahové, právnické i drogové drama; jediné, kde o smrti dovede vyprávět akvarijní rybka.

7. Dycky Sunderland (Sunderland 'Till I Die, 2. sezona, Netflix)

Sportovním seriálům dnes patří obrazovky a streamy, ale outsider blues ze Sunderlandu se vymyká masové produkci. Má v sobě posmutnělost sociálních filmů Kena Loache, sympatie k okrajovým charakterům a nepřebernou studnici momentů, ve kterých velkou naději střídá ještě větší beznaděj. Dycky Sunderland přináší frustraci, ale oslavuje především proletářskou víru ve fotbal, houževnatost, nezlomnost a loajalitu.

8. Co děláme v temnotách (What We Do in the Shadows, 2. sezona, FX)

Pryč jsou časy, kdy upíři byli cool. Komediální série Jemaine Clementa (s podporou Taiky Waititiho) nás nechává napřímo pohlédnout do očí hrůzné pravdě: moderní upíři velkoměsta jsou ve skutečnosti totální trapáci. Clement ještě povýšil sebeshazující situační humor původního filmu z roku 2005 díky lepší sestavě protagonistů sršících mimózním charismatem – a také díky formátu půlhodinových epizod, který tomuhle záhrobnímu sitcomu sluší.

9. Mrs. America (FX/Hulu/HBO)

Seriál z produkce FX se vrací do 70. let 20. století, na komplikovaný terén amerického feminismu. Showrunnerka Dahvi Waller dává hlas a prostor jak konzervativní, tak liberální straně, i když někdy za cenu jisté vysvětlovací těžkopádnosti. Mezi hlavní přednosti důležitého a vydařeného projektu rozhodně patří Cate Blanchett ve své první velké televizní roli.

10. BoJack Horseman (6. sezona, Netflix)

Po Donu Draperovi nebo Walteru Whitovi odešel další velký antihrdina quality TV, nejdepresivnější kůň Hollywoodu BoJack Horseman. Showrunner Raphael Bob-Waksberg říká, že hlavní inspirací seriálu byli Simpsonovi a Mad Men. A BoJack Horseman skutečně působí jako neobyčejně dobrá kombinace dvou zdánlivě neslučitelných žánrů – animované komedie a temného quality TV opusu.