Tomáš Kopáček ve Špíně: Mně to zas tak šílené nepřijde

15. duben 2016
03196444.jpeg

Někteří muzikanti svou práci cpou všude. Tomáš Kopáček po sobě hudební stopy naopak zametá. Aspoň ty starší z jeho projektů už si na internetu neposlechnete (paradoxně právě jeden z nich patří k těm pár tuzemským věcem, které pronikly třeba na server Pitchfork). Kazety s písničkami Black Tar Jesus ale z povrchu zemského jen tak smazat nemůže. Naštěstí.

Tomáš vyzkoušel sólo projekty ve stylu „stejně to udělám nejlíp všechno sám“, obvyklou kapelu i koncentrované duo. Jaká z těchto inkarnací mu vyhovuje nejvíc a co ho pudí, aby pořád hledal nové formy? Jaké vazby pojí skalního solitéra se slezskou a českobudějovickou scénou? Proč říká, že pořádně vlastně začal hrát až loni, a jak se dostal k nahrávání a produkci hudby? S kým, co a jak aktuálně hraje? A kdo jsou mordyje Latvíří?! To zjistíte z rozhovoru s Tomášem Kopáčkem.

Z nezvykle zklidněného playlistu sprnové Špíny už naplno vanul duch podzimu – Tomáš pouštěl hlavně muziku mrtvých lidí: zaprášené blues, vyšinuté písničkáře, minimalistickou psychedelii i nečekané československé sedmdesátky, samozřejmě doplněno poměrně raritní ukázkou jedné z mnoha poloh jeho aktuální tvorby.

Playlist:
Skip James – Hard Time Kilin‘ Floor Blues (Biograph Records)
Syd Barrett – No Good Trying (Harvest)
Black Tar Jesus – Instrumental 1 (Stoned To Death)
John Frusciante – As Can Be (American Recordings)
John Lee Hooker & Alan Wilson – Drifter (Liberty)
Jiří Jelínek – U kiosku (Panton)
Tomáš Palucha – Tichá dohoda (Stoned To Death)
Peter Vitin – Improvizace #6 (samizdat)
The Jimi Hendrix Experience – Red House (Reprise Records)

Další články autora