Trabanty se vrátily domů. Neodbytná Indie, čtyři nejšílenější dny v Číně, slzy v cílové rovince

Neodbytná Indie, čtyři nejšílenější dny v Číně, slzy v cílové rovince
Neodbytná Indie, čtyři nejšílenější dny v Číně, slzy v cílové rovince

Výprava dvou žlutých trabantů, fiata malucha a jawy ujela více než 17 000 kilometrů a z Indie dojela do Česka. Pro šéfa výpravy Dana Přibáně a jeden z trabantů se tak uzavřela etapová cesta kolem světa.

V dubnu letošního roku se výprava pod vedením Dana Přibáně a složená z několika dalších členů, například Marka Slobodníka, ale také nováčka Lukáše Venclíka, vydala na cestu do Česka. Právě herec Lukáš Venclík, který nedlouho před odjezdem ještě ani neměl řidičák, připravoval z cesty audioblog, který jste měli možnost v Casablankách průběžně poslouchat.

Indický start? Stovky selfíček denně

Indickou etapu trabantí účastníci charakterizují především kulturními odlišnostmi a neustávajícím kontaktem s místními. Dostal jsem se na nespočet nedobrovolných selfíček s místními, usmívá se Lukáš Venclík. „Stanovil jsem si pak psychohygienický limit 200 na den. Každý další už měl smůlu,“ směje se. „Pořídili jsme si nakonec indobijku. Bylo to obrovské páčidlo. To náš vztah k Indii vystihuje,“ dodává s nadsázkou Dan Přibáň. Po Indii následoval Nepál, opět Indie a Pákistán s přechodem slavných hranic s vyšponovaným rituálem. Těžké kilometry se odehrály v Kašmíru, kde voda v horách strhla část silnice, vyprávějí v Casablance Dan Přibáň a Lukáš Venclík. Na cestu po Pamir Highway nakonec kvůli technickému stavu vozidel nedošlo.

Neodbytná Indie, čtyři nejšílenější dny v Číně, slzy v cílové rovince

Sin-ťiang. Čínská šílenost

„Byly to nejšílenější čtyři dny života, které jsme kdy zažili,“ hodnotí Dan Přibáň krátký průjezd Čínou. „Projížděli jsme nejhoršími vozidly nejhorší částí Číny, Sin-ťiangem, kde žijí Ujgurové. Jsou to muslimové, mluví jiným jazykem, nejedou tak úplně podle not centrální vlády.“ Čínská infrastruktura je monumentální a dohled nad životy lidí neuvěřitelný. „Čína je technologická velmoc a takové sledování lidí nikde neuvidíte!“ sypou ze sebe oba hosté zážitky z provincie Sin-ťiang. „Kamery s inteligentním softwarem na každém kilometru silnice, průvodce pro cizince, aby nemohli z okolí nic vidět, převýchovné tábory… Je to odporné.“ Přejezd do Kyrgyzstánu pak vypadá podle Dana a Lukáše jako skok v čase o 80 let zpátky.

Ve Střední Asii zažili zatmění Měsíce, v Česku vítající davy

„Cesta kolem světa nebyla původním cílem,“ připomíná Dan Přibáň. „Původně jsme vyrazili do Samarkandu, jen abychom ukázali, že to jde.“ Pak následovala Afrika, Jižní Amerika, Austrálie a JV Asie. Cestu jsme etapu po etapě v Casablance sledovali v jednotlivých vysíláních pořadu. „Až po těchto expedicích se ukázalo, že to je vlastně cesta kolem světa,“ říká Dan Přibáň. V Samarkandu navíc výprava narazila na zatmění Měsíce. „Bylo to symbolické, ale trvalo to hrozně dlouho!“ stěžují si oba. „Na fotkách to vypadá dobře, ale já u toho usnul,“ dodává Lukáš Venclík. Po ruských a dalších silnicích se výrazně zrychlil návrat do Evropy, který uzavřelo velkolepé slavnostní přivítání na Slovensku a v Česku. I slza ukápla, prozrazují oba hosté Casablanky.

Poslechněte si vyprávění Dana Přibáně a Lukáše Venclíka o potýkání se s indickými kulturními rozdíly, kašmírskými peripetiemi, čínskou „stabilizovanou společností“, dvoutaktními motory! Online nabízíme rozšířenou verzi vyprávění, která obsahuje i to, co se do rozhlasové premiéry nevešlo. A navíc poslední díl audioblogu Lukáše Venclíka.

Spustit audio

Související