Umíme vypiplat dítě, které se narodí ve 23. týdnu. Je to ale v jeho zájmu? ptá se neonatoložka

Co se v oboru za poslední čtyři dekády nejvíc změnilo? „Pro mě je největší posun otevření jednotek intenzivní péče rodičům a spolupráce rodičů s personálem při péči o dítě. A pak taky důraz na mateřské mléko. Mateřské mléko je první personalizovaná medicína, to je pro mě naprosto fascinující,“ říká lékařka. „Nejnovější doporučení taky říkají, že nezralé děti by se měly klokánkovat nejmíň osm, ideálně 24 hodin denně. A ukazuje se, že děti, které mohou být hned po narození s matkou kůže na kůži, se adaptují lépe.“

Hranice životaschopnosti není přesná, není daná žádným zákonem. „V Česku je to 23. nebo 24. týden, kdy budeme zahajovat aktivní péči. Ale až do ukončeného 25. týdne má být tohle posouzení individuální. Do této doby mohou rodiče vyjádřit přání péči nezahajovat,“ říká Blanka Zlatohlávková, která se věnuje i etickým otázkám záchrany extrémně nedonošených dětí.

Čtěte také

Nejdelší tři měsíce života. Dcera se narodila v šestém měsíci, vážila 730 gramů, říká ředitelka organizace Nedoklubko

„Podle našich aktuálních statistik jde domů 62 % dětí narozených ve 23. týdnu těhotenství. A teď je tu otázka – Je to málo? Je to moc? A my to nedovedeme předpovědět. Dítě možná půjde domů, ale bude v pořádku? Bude mít nějaké závažné postižení? Co je nejlepší zájem extrémně  nezralého dítěte? My ho můžeme zkusit vypiplat, ale intenzivní péče bolí. Stojí to utrpení za to?“ ptá se.

„Vzpomínám si na holčičku, která po narození ve 23. týdnu vážila 390 gramů. Když jí kolega přinesl z porodního sálu, řekla jsem mu, že se snad zbláznil. Bylo hodně těžké tomu věřit,“ vzpomíná lékařka na jeden ze svých případů. „A když jsem ji jako patnáctiletou potkala v metru s její kamarádkou, nepoznala bych, která z nich se narodila jako nedonošená,“ uzavírá.

„Každý den v děloze se počítá.“ Poslechněte si Houpačky s neonatoložkou Blankou Zlatohlávkovou.