Universum: Kampus Albertov bude elitní prostor nesvázaný konformitou
Univerzita Karlova chystá největší investici za posledních 100 let. Za 2,5 miliardy korun postaví dvě vědecká centra na pražském Albertově. Pro potřeby Matematicko-fyzikální, Přírodovědecké a 1. lékařské fakulty vyroste Biocentrum a Globcentrum.
Jedna z budov bude přímo na páteři celého areálu, ulici Albertov, druhá jen několik desítek metrů od ní. Univerzita si od projektu slibuje vybudování moderních vědeckých kapacit pro české vědce, ale i přilákání vědců ze zahraniční. Nové budovy by měly také podpořit a zvýraznit univerzitní charakter albertovské čtvrti.
„Albertov je tradiční a vnímáme to jako místo univerzitní čtvrti, kde už více než sto let jsou objekty Univerzity Karlovy, jsou tam i nějaké objekty ČVUT, které slouží vědě a vzdělávání... V Biocentru by měly být pěstovány obory, jako je biochemie, buněčné systémy, problematika imunity a infekčních chorob, genomiky, bioinformatiky, chemické syntézy, ale také spektrální a strukturní výzkum různých materiálů. V Globcentru by se měly soustředit obory studující změny klimatu, atmosferických procesů, dynamiku změn přírodních procesů a změny krajiny, geochemie, biogeochemie, toxikologie, ale také socioekonomické a demografické projevy globálních změn a procesů, problematika biodiverzity a podobně,“ popisuje budoucí centra špičkové vědy rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.
Nové prostory nabídnou mimo kapacit pro vědecké týmy také studovny, učebny, menzu, kavárnu a počítá se i se sportovním zázemím. Celkovou podobu Globcentra a Biocentra představila univerzita 1. srpna, kdy vyhlásila vítěze architektonické soutěže. Vítězem se stalo studio Znamení čtyř – Architekti. „Chtěli jsme těm budovám vtisknout symbolický charakter staveb, které mají univerzitní podobu. Nechci říct reprezentativní, spíš prestižní v tom smyslu tradičního, elitního prostředí a významu. Ta vážnost tématu je v těch stavbách, pevně věříme, přítomna. Na druhou stranu jsme chtěli v řešení interiéru a parkových ploch vytvořit takové svobodné, liberální, inspirativní prostředí, nesvázané konformitou,“ popisuje záměr studia Martin Tycar, jeden z autorů. Richard Sidej doplňuje: „Cílem bylo, aby se ten návrh obou staveb do Albertova dobře integroval. Myslím, že ho doplňuje a nejde proti němu.“
Albertov, fungující jako univerzitní čtvrť, má ke kampusu v anglosaském slova smyslu ještě daleko. Nové budovy by však měly zpříjemnit i vnější prostor kampusu a přiblížit ho jeho uživatelům. Myšlenku rozvádí Martin Tycar: „Nejvíc s tím souvisí prvek, který jsme použili na obou stavbách, a to je chráněné loubí. Přímo na ně jsou navázány prostory kaváren, studoven... vzniká tam taková sdílená společenské prostora.“ Podle autorů vítězného návrhu by Albertovu velmi pomohlo také zavedení pěší zóny, lepší návaznost na dopravu, ubytovací kapacity a významnější těžiště areálu, které by ho prezentovalo už při vstupu.
Plány do budoucna odtajňuje rektor Tomáš Zima: „Projekt by měl být dokončený kolem roku 2021–2022. Věřím, že urbanisticky obohatí hlavní město Prahu a pomůže to jistě české i mezinárodní vědě. Další výstavby očekáváme v kampusu v Tróji, teď taková hlavní investiční akce je rekonstrukce menzy 17. listopadu pro potřeby Fakulty humanitních studií.“
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.