Universum: Unikátní akademický zážitek na celosemestrální pouti po jižní Francii

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 03794664_0.jpeg

Revoluční formu výuky připravují na Masarykově Univerzitě v Brně. Studenti dějin umění se společně se svým vyučujícím vydají na pochod jižní Francií, aby mohli vnímat místní památky z perspektivy, pro kterou byly zamýšleny. Po vzoru středověkých poutí budou pěšky cestovat mezi kláštery a poutními místy. Na jednotlivých zastávkách na ně budou čekat odborníci z celého světa. Cesta má ve studentském kolektivu vytvořit unikátní vztahy, podporující hlubokou a bohatou akademickou diskuzi.

I poutníci, kteří v 11. až 13. století vyráželi na cesty z důvodů duchovních, hledali současně dobrodružství. Deset studentů v doprovodu docenta Ivana Folettiho má podobné úmysly. Vždy budou tři týdny na cestě, kterou pak vystřídají za klidné pracovní prostředí kláštera. Zde se budou věnovat bádání a zpracovávat materiály nashromážděné po cestě. Informace jim bude dodávat skupina studentů z knihovny Hertziana v Římě. K dispozici bude také tým v Brně.

Docent Foletti chodí na kratší pouti se svými studenty již pět let. „Myslím, že na té předposlední jsme si uvědomili, že to je vyloženě změna v paradigmatu vnímání středověkého umění a předmětů. Tak jsme si řekli, proč nezkusit něco tak šíleného po celý semestr, jako standardní výuku,“ doplňuje vedoucí Centra raně středověkých studií Foletti. Univerzita vyšla odvážnému nápadu vstříc. Studenti, kteří byli pečlivě vybrání podle schopností a akademického zájmu, dostali možnost využít individuální studijní plán. Přednášky odborníků, které potkají na cestě, budou rozděleny do bloků, odpovídajících sedmi předmětům. Přestože nebudou celý semestr na univerzitě, studia studentů to nezpomalí.

Podle studentky Amálie Bulandrové je pouť veliká výhoda. „Moji spolužáci si všímají různých detailů, na jakémkoli místě jsme, rozvine se diskuze o různých úhlech pohledu, zaznívá mnoho myšlenek a přístupů. To člověku dává jiný pohled na objekt, ve kterém se nachází,“ říká studentka dějin umění. „Posouvá mě to v mém vlastním výzkumu, který je sice jenom můj, ale je vlastně nás všech.“ Všichni studenti, kteří do jižní Francie vyrazí, píší svou závěrečnou práci na téma zaměřené na některou z památek, která se nachází na jejich trase, nebo na téma s nimi úzce spjaté.

„Dějiny umění jsou dějiny předmětů a předměty jsou vždycky 3D... to je něco, co nelze zprostředkovat jinak než osobním setkáním,“ vysvětluje Foletti jeden z účelů cesty. Společenské tendenci vnímat věci pouze z frontálního pohledu, zblízka a v dvourozměrné ploše říká Iphone eyes. Proto upřednostňuje, když se k předmětu studia přibližuje pomalu, ideálně pěšky. Druhá dimenze cesty je kolektiv, který se vytváří na intelektuální úrovni. „Čím dál jdeme, tím hlubší debata může být, protože se jde do hloubky. Otázky se vracejí, některé se mění a dohromady kolektivně myslíme. Zkuste jakoby přemýšlet týmově nad svou diplomovou prací.“ Posledním důležitým prvkem pouti je podle jejího vedoucího dimenze lidská. Na tak dlouhém pochodu se vytvářejí zcela nové vztahy a z univerzity se stává zcela jiná, živá zkušenost.

03794665.jpeg

Projekt, který se jmenuje Migrating Art Historians, má za cíl ukázat na inkluzivní hodnoty. I proto budou všechny přednášky, uskutečněné během pochodu jižní Francií, streamované pro zájemce na internetu. Vznikne také 12 krátkých filmů, odpovídajících na základní otázky ze života středověkého poutníka. Od způsobu stravování, po roli světla v poutníkově dni.

Podle Ivana Folettiho i Amálie Bulandrové je jejich model výuky přenositelný i do jiných oborů. Ačkoli je potřeba se do takových projektů pouštět z pragmatických důvodů, ne jen pro nadšení samotné, dokáží si představit podobný semestr připravený například pro geology, botaniky, ale třeba i pro studenty teatrologie.