„Upřednostnila se rychlost a bylo to dobře,“ hodnotí kupónovou privatizaci analytička Jana Klímová

Jana Klímová
Jana Klímová

Kuponová privatizace má dodnes řadu odpůrců. Česká veřejnost ji podle průzkumů vnímá velmi kriticky, zejména kvůli nedořešeným kriminálním kauzám. Mnoho potíží způsobil fakt, že tehdy neexistovala funkční pravidla kapitálového trhu. Podle novinářky HN Jany Klímové ale hrozilo, že se ve vedení firem zapouzdří normalizační kádry a spolupracovníci StB. „Chtěli jsme to? Já myslím, že ne, že o tom tehdy panoval konsenzus,“ vysvětluje a dodává, že neví, co by bylo lepší.

Česko si připomíná 30. výročí sametové revoluce. K naší moderní historii už patří i třicet porevolučních let, která však ti nejmladší posluchači Radia Wave zčásti znají jen z vyprávění. V podcastové sérii Po sametu proto zkoumáme deset zásadních polistopadových milníků, které formovaly naši současnost. Vracíme se na místa, kde konkrétní události probíhaly, hovoříme s lidmi, kteří byli jejich součástí. Podcastem provází Vítek Svoboda a o dvě dekády zkušenější Lucie Vopálenská, tedy novinářka, která události zažila, a moderátor, který se na ně díval dětskýma očima. Poslouchejte deset příběhů, které ovlivnily dobu, ve které žijeme, na wave.cz/posametu. Přihlaste se k odběru podcastu na wave.cz/podcasty.

„O myšlenku kuponové privatizace jsem ochoten přít se do konce světa. Její přínos bych lehce obhájil,“ uvedl před dvěma lety pro ČTK Václav Klaus, který byl ministrem financí ve federální vládě, která tuto metodu privatizace připravila. Důležité podle něj bylo i omezení role státu v ekonomice. „My lidé pravicového myšlení jsme od začátku důvěřovali člověku,“ řekl.

Jana Klímová hodnotí koncept kupónovky také pozitivně. Výprodej firem zahraničním zájemcům by podle ní lidé nejspíš nepřijali a ne každý cizí investor měl navíc dobré úmysly. Privatizace státních podniků do rukou „domácích kapitalistů“, a to nejen ta kupónová, ovšem přinesla jiné problémy. Většina z nich neměla peníze a vzala si úvěry u bank. Protože nemohli splácet tehdejší vysoké úroky a zároveň investovat, mnozí tahali peníze z firem. Ve výsledku to zaplatil stát. „Mnozí si ještě vzpomenou na takzvaný bankovní socialismus. V konsolidační agentuře skončily stovky miliard nesplácených úvěrů,“ připomíná Jana Klímová.

Podle jednoho z autorů kupónovky, Tomáše Ježka, byl hlavní problém v tom, že několik let chyběl dohled nad kapitálovým trhem. Profesor Jan Švejnar přitom v 90. letech radil zavést nejprve právní rámec a až pak privatizovat. Hospodářský majetek státu se nakonec podařilo relativně rychle rozdělit mezi lidi, ale ve společnosti zůstala pachuť nespravedlnosti. „Do značné míry ten pocit chápu, podvodníků bylo odsouzeno naprosté minimum,“ říká Jana Klímová. „Když se ale podíváme na transformaci a výkon zdejší ekonomiky, tak jsme na konci 90. let patřili v regionu k nejúspěšnějším zemím. A to mluví samo za sebe,“ dodává.

V rozhovoru s Janou Klímovou jsme debatovali o tom, jak fungovaly privatizační fondy, jestli jsme neměli jít raději polskou či maďarskou cestou a jak přesně docházelo k tunelování. Poslechněte si celý záznam interview, a nevynechejte ani další díly série Po sametu.

V komunistickém Československu na rozdíl od Polska nebo Maďarska v hospodářství prakticky neexistovalo soukromé vlastnictví. Čeští politici se proto po revoluci rozhodli převést velkou část státního majetku do soukromých rukou a rozjet ekonomickou transformaci mimo jiné i formou kuponové privatizace. Do té se mohl zapojit každý občan. Od října 1991 si mohl koupit podíl v některém z 2 000 vybraných podniků a stát se jeho akcionářem. Privatizace se uskutečnila ve dvou vlnách v letech 1992 a 1994. Během dvou let bylo nakonec zprivatizováno necelých 1 200 podniků za 368 miliard korun a Československo se tak stalo první zemí na světě, kde se kuponová privatizace realizovala v takové míře. Prostřednictvím masivní reklamy a za přispění důvěry lidí však většinu privatizovaných podniků ovládly investiční fondy, a před soud se dostaly jen některé privatizační kauzy, jako například prodej OKD, Mostecké uhelné nebo Unipetrolu.

 

Spustit audio

Související