Upřímný lifestyle: Jak fungují česko-slovenské nezávislé magazíny o životním stylu?
Málokdo si v lepší kavárně při čekání na flat white někdy neomakal americký magazín Kinfolk podobný knize, plný éterických receptů, které si údajně vaří hipsteři v Portlandu na kamnech v domcích bez elektřiny, pravděpodobně koupených od Mormonů. Nezávislé lifestylové časopisy budují svoji čtenářskou základnu na specifické estetice, kvalitním papíře, vlastních fotografiích, originálních ilustracích, neotřelých textech i limitované distribuci. V našich zeměpisných šířkách se podobným projektům daří hlavně na Slovensku, kde sází především na upřímnost. Těžiště zájmu, jako jsou jídlo, interiéry, příroda, cestování nebo design, zkoumají ze všech úhlů a uspokojí tak ty, které zajímá opravdový životní styl, ne ten z tiskových zpráv.
Již tento týden vychází osmé číslo Pyré, magazínu „o chutích, barvách, vůních a tvarech“, jehož hlavní téma bude „černobílá“. „Nemáme nad sebou žádné ředitele ani klienty, kteří by nám říkali, jak to má vypadat. Pokud tam chceme dát fashion, tak tam dáme fashion, nebo ho uděláme celé černobílé,“ říká šéfredaktorka Anna Jablonowska-Holy.
Se svými kolegy vydává jeden z dvaceti časopisů, které nemají podporu velkého vydavatelství a jsou zaměřené hlavně kulturně. Vydávají je sami jejich tvůrci. Self-publishing je svým způsobem koníček, jehož milovníci se minimálně na Slovensku začínají organizovat – patří mezi ně i Pyré, Egreš, který je zaměřený na propojení vědy a umění, anebo časopis Standard o kávové kultuře. „Vznikla tu asociace kulturních magazínů, které spojuje self-publishing. Už je nás asi dvacet, ty naše tři jsou nejvíce lifestylové a ‚fresh‘. Snažíme se společně prezentovat na festivalech a vznikla okolo toho komunita,“ vysvětluje Jablonowska-Holy.
„Po třech letech fungování se potkáváme s nějakými problémy, self-publishing má svoje hranice. Neumíme se v některých věcech posunout dále, třeba bez profesionální distribuce, hlavně dostat se do Česka, do Prahy. Chtěla bych, abychom se dostali na profesionální úroveň, aby lidi dostávali dobře zaplaceno a nebrali jsme to jenom jako koníček. Prostě práce, kterou máme rádi,“ dodává grafička, původem Polka, která na Slovensku žila sedm let. Nyní pracuje v Bruselu. I proto funguje redakce Pyré hlavně online.
„Používáme Skype, maily a na začátku to bylo trošku těžší, ale časem jsme si zvykli, že existují skvělé nástroje na sharování obsahu i nápadů. Podařilo se nám dostat do Pyréčka i zahraniční autory – z Německa, Švédska, Švýcarska. Měli bychom si zvyknout, že to takto v dnešní době jde, vznikne z toho klidně i tištěný magazín,“ radí Anna. Sedmé číslo mělo téma jablko – najdeme tu ztracené odrůdy tohoto ovoce, cestopis z Normandie, kde se vyrábí calvados, ale také články o gastronomii v New Yorku nebo reportáž ze sadů Lívia u Nitry.
S umělci z celé Evropy spolupracuje i vystudovaná speciální pedagožka Zuzana Mitošinková, která se před třemi lety rozhodla zhmotnit svou lásku k ilustraci a založit si časopis, ve kterém jí dá velký prostor. Egreš je plný vlastivědných článků doplněných krásnou grafikou – jedním z témat posledního čísla třeba je, jak fungují hvězdy. „Myšlenka byla přinést magazín pro širší veřejnost, s tím, že dobré téma i ‚enviro‘ může být zpracováno i esteticky.“ Egreš, česky angrešt, vychází dvakrát ročně, Zuzana a její kolegyně Sylvia Žoltická z něj ale plánují udělat občasník – nejsou nikým tlačeny a pracují poctivě. „Příprava čísla opravdu reálně trvá půl roku. Se všemi se osobně setkáváme, všechny si fotíme, nic nevzniká po mailu. Často děláme rozhovory s vědci, kteří jsou také rozlítaní.“
Slovenští self-publisheři se mezi sebou znají. „Magazín Pyré se objevil ještě o chvilku dříve než Egreš a Standard. Sama jsem se inspirovala v Polsku. Každopádně spolupracujeme hlavně tak, že si řekneme dopředu, co máme za témata tento rok, abychom se nepřekrývali,“ vysvětluje Anna z Pyré. Aktivní slovenská DIY scéna ji trochu překvapuje: „Právní podmínky self-publishingu jsou velmi špatné, například co se týče daní nebo grantů. Na druhou stranu, Slovensko je menší stát, kde se všichni znají, je tu spousta pozitivních aktivistů, kteří chtějí tvořit obsah přímo z Bratislavy nebo z Košic. Existuje tu sentiment vůči Slovensku a díky němu se daří,“ zamýšlí se nad tím, proč se slovenským titulům dobře vede. Některé časopisy pronikají i do zahraničí. „Třeba magazín Standard vychází i v angličtině a daří se mu všude na světě.“
Financování Egreše a Pyré je podobné – část se zaplatí z prodejů, něco z grantů, šetří se na honorářích i distribuci. „Občas získáme obchodního partnera a od něj nějaké peníze, ale nejsme magazín, který je postavený na zisku z reklamy,“ popisuje Anna z Pyré.
Jiný přístup má český magazín Soffa, zaměřený na design, který v tištené, anglicky psané podobě vychází měsíčně skoro rok a půl. S Pyré a Egrešem je spojuje, že každé číslo má specifické téma – obsah nezávislých časopisů určují více či méně konkrétní pojmy, jako již zmíněné jablko nebo černobílá, ale také třeba cestování nebo barvy, se kterými se dá svobodněji pracovat, klidně i formou asociací. „Měly jsme dost přejímání tiskových zpráv,“ vysvětluje Adéla Kudrnová, která titul založila se svou kolegyní z nakladatelství Burda Lenkou Hlaváčovou. Bez investorů by to podle ní ale nešlo, stejně jako bez reklamy, i když ne té na první pohled patrné. „Některé story jsou advertorialy, vymýšlíme je klientům na míru, třeba i na celý rok. Fungujeme trochu jako reklamní agentura. Za nás je to cesta, jak by měla média fungovat do budoucna. Čtenáři chápou, že časopisy musí z něčeho žít, a posláním toho média je zase představit značku. Musí to ale zapadat do ‚Soffa stylu‘,“ dodává Hlaváčová.
TIPY OD SLOVENSKÝCH ŠÉFREDAKTOREK NA ZAHRANIČNÍ ČASOPISY:
Anna Jablonowska-Holy (Pyré): Lucky Pitch, Gather
Zuzana Mitošinková (Egreš): Wrap Magazine, Another Escape
Právě svým „Soffa stylem“ připomíná estetiku známou z časopisu Kinfolk, jenž se dnes mezi self-publishery netěší nejlepší pověsti hlavně kvůli tomu, že obsah u něj významně tratí nad formou. „Kinfolk je pro mě osobně vymyšlený svět, který neexistuje v naší části světa. Je to taková vymyšlená romantika,“ říká Jablonowska-Holy z Pyré.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
