Vědci z Mendelovy univerzity zjišťují, jak moc lidé plýtvají jídlem a co by je přimělo to změnit

14. prosinec 2018
Plýtvání jídlem – odpad – bioodpad

Mendelova univerzita v Brně sledovala po celý říjen plýtvání potravinami v tamní menze. Výzkumný tým zjišťoval, kolik jídla strávníci nedojedí, a zároveň spustil letákovou kampaň, která studenty a zaměstnance informovala o tom, kolik se reálně vyhodilo potravin a jaké to má dopady na životní prostředí. Provozně ekonomická fakulta se chce zaměřit právě na koncové spotřebitele a zkusit ovlivnit jejich přemýšlení o problému.

Jak informuje univerzita na svém webu, výzkumný tým se chce zaměřit mimo jiné na mladší spotřebitele. „Mladá generace je zajímavým vzorkem ke zkoumání, protože jsou mladí, bez mnoha zažitých stereotypů, a tím, že jsou to vysokoškolští studenti, předpokládáme, že jsou vzdělaní a inteligentní. Studie ze zahraničí naznačují, že tato mladá generace je vnímavá k dopadům na životní prostředí a ochotná měnit stereotypy,“ vysvětluje členka výzkumného týmu projektu Lea Kubíčková. Po menze má brzy startovat další projekt. „V konkrétním okresním městě bude vážen a tříděn komunální odpad a bude vyčíslen podíl potravinové složky tohoto odpadu. Dále v rámci našeho výzkumného týmu právě nyní vyhodnocujeme deníky lidí ze 100 domácností, kde se po dobu jednoho měsíce vážilo a zapisovalo, kolik a jaké potraviny vyhodili,“ doplňuje Kubíčková. Hlavní myšlenka celého projektu je, že lidé si plýtvání neuvědomují a ani netuší, kolik jídla vyplýtvají a kolik peněz tímto způsobem vyhodí. Je pro ně náročné tyto informace zjistit. Výzkumníci předpokládají, že pokud by lidé tyto informace měli, své chování by mohli změnit. „U spotřebitelů v oblasti plýtvání jídlem se patrně projevuje takzvaná omezená racionalita, kdy se chování lidí zdá neracionální – jdou do menzy, koupí si jídlo za určitý obnos a pak pětinu jídla vyhodí. A nikomu to nepřipadá divné. Ale kdyby šli do obchodu a koupili si balení 5 párů ponožek a jeden pár po příchodu domů vyhodili, tak se nad tím všichni pozastavíme,“ popisuje Lea Kubíčková. Podle statistik dělaných v Evropě a Severní Americe vyplýtvá nejvíce právě koncový spotřebitel. Na každého obyvatele z těchto dvou kontinentů připadá podle odhadů Organizace pro výživu a zemědělství průměrně 95 až 115 kilogramů vyhozených potravin za rok. V případě africké a asijské populace je to jen mezi 6 a 11 kilogramy. Existují ale i pesimističtější odhady. Podle Evropské komise se v celé Evropě ročně vyhodí okolo 88 milionů tun potravin. Na jednoho Evropana tak připadá více než 173 kilogramů vyplýtvaných potravin ročně.

Podívejte se taky na Jak neplýtvat potravinami? „O jídle musíme přemýšlet. A nenakupovat zbytečně moc,“ říkají odborníci nebo Novozélandský obchod dává prošlé jídlo odjinud zdarma. Bojuje proti plýtvání.

Spustit audio
  • Na trhu se objevují první krmiva pro zvířata, ve kterých je místo masa hmyz

    23. leden 2019
    Pes - psí žrádlo

    Chov a přeprava dobytku určeného ke konzumaci masa lidmi je pro životní prostředí velkou zátěží, odborníci na to upozorňují už nějakou dobu. Například pro výrobu krmiv pro domácí mazlíčky se používá zhruba 20 % živočišných produktů, někteří výrobci začali proto experimentovat se zpracováváním hmyzu místo hovězího, chtějí tím snížit produkci oxidu uhličitého. 

    Podle britské BBC jeden z výrobců krmiv pro domácí zvířata zavedl výrobek, který místo živočišných produktů ze 40 % tvoří hmyz bráněnka, latinsky Hermetica illucens. Podle výživové specialistky Aarti Kathrani z Royal Veterinary College, kterou zpovídal ekologický web Inhabitat, budou nutné další výzkumy, psí zažívací systém je však schopný proteiny z hmyzu běžně absorbovat. Pokud se využívání hmyzu rozšíří, vyskytne se jiný problém. Ve vyspělých a bohatých společnostech lidé ze zvířat konzumují především maso ze svaloviny. Vnitřnosti, které jsou nutričně bohaté podobně, se zpracovávají do krmiv pro zvířata stejně jako kůže nebo šlachy. Pokud se hovězí části v krmivech nahradí hmyzem, nabízí se otázka, jak jinak by se daly vnitřnosti zužitkovat. Ekologické udržitelnosti se tedy tímto řešením naproti nejde. U kočičího krmiva by mohlo dávat větší smysl. Kočky jsou obecně vybíravější, vnitřnosti odmítají a navíc potřebují získávat především esenciální aminokyselinu taurin, která je v masu. Kathrani tvrdí, že existují druhy hmyzu, které tuto látku obsahují, a tudíž můžou být vhodnou alternativou právě pro kočkovité šelmy.

  • V Británii rekordně stoupl prodej básnických knih. Mladí lidé v nich hledají klíč k pochopení dneška

    22. leden 2019
    číst - čtení - kniha

    „Chceš-li vědět, jak umírají chudí, přijď se podívat na Grenfell Tower,“ píše nigerijský spisovatel Ben Okri v rozsáhlé básni o požáru v londýnské výškové budově, kterou obývali zejména lidé s nízkými příjmy a imigranti. Báseň v létě 2017 publikoval list The Financial Times a ve společnosti silně zarezonovala – stejně jako mnoho dalších veršovaných textů. V loňském roce stouply prodeje básnických sbírek v Británii až na částku dvanácti milionů liber.

    Statistiku poskytla agentura Nielsen BookScan, která také zjistila, že dvě třetiny z prodejů mají na svědomí čtenáři mladší třiceti čtyř let, čtyřicet jedna procent tvoří lidé mezi třinácti a dvaadvaceti lety, přičemž největšími konzumenty jsou ženy a mladé dívky. „Poezie rezonuje s lidmi, kteří hledají porozumění. Je to skvělý nástroj, jak prozkoumat komplexní, složité emoce a nejistotu,“ vysvětluje Andre Breedt z agentury Nielsen a dodává, že lidé se k poezii obrací hlavně v dobách politického a společenského neklidu. Rozmachu popularity poezie určitě pomáhají i sociální sítě, na které se stručné, ale komplexní vyjádření básní výborně hodí. Poezie se dobře sdílí, rezonuje i skrze displeje chytrých telefonů, což dokázala jak virální báseň Bena Okriho, tak oslavné verše This is The Place, které napsal manchesterský rodák Tony Walsh těsně po teroristickém útoku na Manchester Arenu v květnu 2017. „Slova, která se šířila v době této národní krize, nebyla slova politiků, ale básníků,“ říká Susannah Herbert, ředitelka Forward Arts Foundation a National Poetry Day, „skoro vše, co řekne politik, člověk tak snadno zapomene. Je tu hlad po komplexnějších a zapamatovatelnějších formách jazyka.“ Prodejům poezie, které v Británii stoupají už několik let v řadě, loni dominovala instagramová básnířka Rupi Kaur, ale také knihy od Leonarda Cohena, Seamuse Heaneyho, Carol Anne Duffy nebo Homéra. 

     

  • V Česku výherní losy, v Rusku lahvové pivo. Tamní pošty rozšířily sortiment o alkohol

    22. leden 2019
    Ruské pivo

    Zhruba 32 tisíc poštovních úřadů v Ruské federaci začalo prodávat na svých pobočkách lahvové pivo. Novinka se týká především venkovských oblastí.

    Zaměstnanci pošt nabízí zákazníkům ležáky a piva s nízkým obsahem alkoholu. „Smyslem opatření je zajistit lidem snadný přístup ke kvalitním a značkovým alkoholickým produktům,“ říká mluvčí ruské pošty Daniil Skidan. Tento krok má prý snížit konzumaci náhražek alkoholu, jako jsou třeba nemrznoucí směsi do chladičů, které můžou být pro člověka nebezpečné. Zprávu přinesla BBC. „Myslel jsem si, že ruská pošta už víc klesnout nemůže, ale evidentně může,“ reagoval jeden z uživatelů na sociální síti VKontakte, který si všiml vystaveného piva na poště v Murmansku. Fotku pak sdílel a další lidé reagovali s rozčilením i humorem. Zatímco někteří se utěšují myšlenkou, že se alespoň nebudou nudit ve frontě, jiní si myslí, že je jen otázka času, kdy se na poště začne prodávat třeba kebab. „A co kondomy, cigarety a pár stolů v rohu?“ ptá se další uživatel. Pošta si ze satirických poznámek ale nic nedělá. Mluvčí upozornil na to, že alkoholismus zůstává v Rusku velkým problémem. Každoročně podlehne nekvalitně vypálenému alkoholu a jiným nebezpečným náhražkám až 1200 lidí.

    Podívejte se taky na „Někteří lidé pijí, protože nesnesou být sami sebou, přestat je nedonutíte,“ říká adiktolog nebo Jsou mladé, vzdělané a krásné. A pijí, protože to přestávají zvládat.

  • Mluví Drake jako kniha? Studie a graf ukazují, kteří rappeři mají největší slovní zásobu

    22. leden 2019
    Drake

    Kdo je na tom se slovní zásobou líp? Trapoví nováčci, nebo oldschooloví rappeři z devadesátek?

    Novinář Matt Daniels ze serveru Pudding aktualizoval studii vytvořenou umělcem Tahirem Hemphillem v roce 2014, která porovnávala prvních 35 000 slov z textů výrazných rapových osobností a sečetla ta jedinečná. Daniels do ní letos přidal většinu hvězd posledních let a došel k překvapivým výsledkům. Na prvním místě, s více než 7 000 unikátním slovy, je poněkud obskurní Aesop Rock nebo od 90. let vystupující Busdriver, který se v únoru ukáže v Praze. Jinak přední příčky obsadil kompletní Wu-Tang Clan, jehož členové se drží v popředí i v rámci svých sólovek. Dobře na tom jsou také například Beastie Boys, kteří svou výřečností předčili například Eminema, který má tendenci si na svém slovníku až moc zakládat. Většina jmen, která přibyla až po roce 2014, na tom není s unikátností slov tak slavně, nicméně Daniels poznamenává, že fakt, že se Future, 21 Savage nebo Young Thug takto špatně umístili, neznamená, že by rap postupem času nějak zhloupl. Podstatné je spíše to, jak se v průběhu let proměňuje a ohýbá samotný žánr, takový Childish Gambino rozhodně odklonil svůj způsob vyprávění příběhů od přístupu devadesátkového boom-bap rapu a nepotřebuje takové množství slov. Úplný konec seznamu obsadil Lil Uzi Vert, který nedávno ohlásil konec svojí kariéry. Snad to nebylo kvůli tomu, že mu došla slova. Jak je na tom Kanye West, Dizzee Rascal nebo třeba Tyler, The Creator se můžete podívat přímo v grafu na stránkách The Pudding. Ve srovnání s jinými žánry na tom je ovšem rap, potažmo hip hop, zdaleka nejlépe.

    Podívejte se také na Rapper Lil Uzi Vert prý končí s hudbou :(.

  • Evropa chce zakázat záměrné přidávání mikroplastů do některých výrobků a dát příklad zbytku světa

    21. leden 2019
    Mikroplasty

    Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) navrhla zakázat záměrné přidávání mikroplastů do kosmetiky, čisticích prostředků nebo zemědělských hnojiv. Chce tak bojovat proti znečištění životního prostředí. Drobné částečky plastů znečišťují hlavně vodní cesty a oceány a vyvolávají obavy vědců z jejich vlivu na mořské ekosystémy.

    Podle odhadů Evropské komise (EK) se ročně do oceánů dostane mezi 70 000 a 200 000 tun mikroplastů. „Cílem návrhu ECHA je snížit tento objem o 30 000 tun ročně,“ řekl mluvčí agentury Matti Vainio na konferenci v Helsinkách. Píše o tom server Ekolist. Podle Evropské komise by zákaz EU mohl stanovit standard pro průmyslová odvětví po celém světě. „Evropská unie je na světě první, kdo v oblasti plastů zahájil komplexní strategii, která se zaměřuje také na snížení mikroplastů,“ řekl v Helsinkách místopředseda EK odpovědný za pracovní místa, růst, investice a konkurenceschopnost Jyrki Katainen. ECHA předloží návrh během jednoho roku, Evropská komise by ho podle Katainena mohla schválit do konce roku 2020. Podle agentury se bude bez zákazu používání mikroplastů prudce zvyšovat. Největším uživatelem mikroplastů je v současnosti zemědělství. Hnojiva se totiž často do země dostávají zapouzdřené v plastových kapslích, ze kterých se postupně uvolňují. Mikroplasty ale v zemi zůstávají. Některé výrobky budou ze zákazu vyjmuty. Týkat se tak nebude například léků nebo barev. ECHA začala zákaz připravovat už loni v lednu, kdy ji k řešení problému s mikroplasty vyzvala Evropská komise. Výsledný návrh je tak celoroční prací zaměstnanců agentury.

  • Avantgarda olizovaná plameny z pekel. Podívejte se na nový klip brněnských Acute Dose

    21. leden 2019
    Acute Dose

    Přísná metalová trička, kostry, corpsepainty a divoce šlehající plameny. Brněnská čtveřice Acute Dose, operující někde na pomezí žánru avantgardního popu s obdivem k jazzu nebo psychedelii, chystá na letošní jaro svou druhou desku nesoucí název Overdose. 

    Ochutnávka v podobě druhého singlu z alba – tracku Metal Gear – se nyní dočkala zpracování v epickém klipu, který těží z estetiky black metalu. Můžete se v něm přesvědčit, jak moc Acute Dose sedly metalové pózy, headbanging či pokusy o sestup do krabí pozice. Metal Gear tak doplňuje video k prvnímu singlu Fishes z loňského podzimu, kde se kapela vyznává ze své nové záliby v rybaření. Acute Dose se koncem ledna zároveň vydají na desetidenní evropské turné. V plánu je showcaseový festival MENT ve slovinské Lublani, Budapešť nebo několik míst na Slovensku. Kompletní seznam zastávek můžete najít na jejich facebookovém profilu.

  • Šestadvacet nejbohatších lidí planety vlastní stejný majetek jako celá chudší polovina lidstva

    21. leden 2019
    Protest proti nerovnoměrné distribuci bohatství v Melbourne

    Nerovnoměrné rozdělení světového bohatství ukazuje zpráva charitativní organizace Oxfam vydaná na začátku Světového ekonomického fóra v Davosu. Podle zprávy v loňském roce jmění těch nejbohatších rostlo, a nejchudší lidé naopak ještě více strádali.

    Řešením by mohla být jednoprocentní daň z bohatství. Podle organizace by zvýšila množství peněz vydávaných na podporu chudých o 418 miliard dolarů (9,3 bilionů korun). Tyto prostředky by stačily na zaplacení vzdělání všech chudých dětí. Daň by také zaplatila zdravotní péči, která by mohla zabránit asi 3 milionům úmrtí. Počet miliardářů, kteří vlastní stejný majetek jako chudší polovina lidstva, každoročně klesá. V roce 2017 jich bylo 42, o rok dříve 61. Oxfam také uvedl, že jmění 2200 miliardářů z celého světa loni stouplo o 900 miliard dolarů. Dvanáctiprocentní nárůst majetku těch nejbohatších potom kontrastuje s jedenáctiprocentním poklesem zdrojů chudší poloviny lidstva. Ze zprávy také vyplývá, že celý roční rozpočet na zdravotnictví Etiopie, ve které žije 105 milionů lidí, by pokrylo jedno procento majetku nejbohatšího muže světa Jeffa Bezose. Počet nejchudších sice za poslední čtvrtstoletí klesl, rostoucí nerovnost ale další pokrok ohrožuje. Deníku The Guardian to potvrdil ředitel kampaní organizace Oxfam Matthew Spencer. „Způsob, jakým funguje světová ekonomika, stále častěji soustřeďuje bohatství mezi privilegované, zatímco miliony chudých sotva žijí. Nikdo by neměl být odsouzen k předčasnému úmrtí nebo negramotnosti jen proto, že se narodil chudý,“ dodal. Podle zprávy mnoho vlád dostatečně neinvestuje do veřejných služeb. Asi 10 000 lidí ročně zemře kvůli nedostatku zdravotní péče a 262 milionů dětí se nedostane do školy často proto, že jejich rodiče nejsou schopni zaplatit poplatky, uniformy nebo učebnice.

  • Indické dívky se čtyři roky vydávaly za chlapce. Díky tomu zachránily otcovo holičství

    18. leden 2019
    Holičství v Indii

    Když před čtyřmi lety otec dnes osmnáctileté Jyoti Kumari a její o dva roky mladší sestry Nehy vážně onemocněl, vypadalo to, že bude muset zavřít své holičství. S tím se ale nechtěly smířit jeho dvě dcery. Rozhodly se podnik v indické vesnici ve státě Uttarpradéš, který tvořil jediný rodinný příjem, udržet za každou cenu v chodu.

    Zákazníci ale byli zpočátku k práci dívek skeptičtí a nechtěli si od nich nechat své vlasy a vousy upravit. Jiní se zase k dívkám chovali hrubě. Proto se obě sestry rozhodly změnit svou identitu. Ostříhaly si vlasy, oblékly pánské kovové náramky a proměnily se navenek v muže. Dokonce si vymyslely chlapecká jména Deepak a Raju. Píše o tom server Hindustan Times.
    Několik lidí z obce sice jejich pravou identitu znalo, většina zákazníků z okolních vesnic ale celé čtyři roky nic netušila. Dvojice vydělala minimálně 400 rupií denně (asi 126 korun), což jim stačilo, aby se mohly postarat o otce a finančně pomoci rodině.
    „Na začátku, v roce 2014, jsme čelily řadě problémů. Někteří vesničané se nám posmívali, ale my jsme je ignorovaly a soustředily se na práci. Neměly jsme žádnou jinou možnost,“ řekla Neha listu The Guardian.
    Děvčata v holičství pracovala vždy odpoledne, mohla tak zároveň pokračovat ve studiu. Jyoti už školu úspěšně dokončila, Neha stále studuje. Postupem let dívky odhalovaly svou pravou identitu více a více zákazníkům. „Získaly jsme více sebevědomí a už se nikoho nebojíme. Většina lidí ví, že jsme dívky,“ dodala Neha.
    Jejich příběh nakonec zveřejnil novinář z nedalekého města Gorakhpur a díky tomu dívky ocenili i vládní úředníci.
    „Sestry jsou inspirací pro celou společnost, jejich příběh je důkazem toho, že člověk dokáže přežít i nejtěžší životní zkoušky,“ řekl Guardianu úředník Abhishek Pandey. „Bolelo mě, když jsem viděl, že ve volném čase musí pracovat, ale jsem na ně hrdý. Díky nim rodina dokázala překonat krizi,“ dodal otec dívek Dhruv Narayan. Dívky chtějí v provozování holičství ve vesnici Banwari Tola, které se stalo díky místním novinářům známé, pokračovat. Zákazníci odhalení jejich pravé identity přijali a jejich podniku zachovali přízeň.

  • Studenti ČVUT navrhli útulny pro zbloudilé turisty. Od léta budou sloužit v Krkonoších

    18. leden 2019
    Útulna pro KRNAP

    Studenti architektury ČVUT v Praze navrhli a postavili šest útulen do Krkonoš. Domečky budou v našem nejvyšším pohoří od léta sloužit jako nouzová přístřeší na křížení hlavních turistických tras.

    Podobné stavby už v Krkonoších stojí, není jich ale dost a některé již dosluhují. Informuje o tom web Fakulty architektury. Každý ze šesti studentských týmů přišel s vlastním, originálním řešením. Dvě útulny tak mají patro, aby se v nich vyspalo více nocležníků. Jedna stavba je vyrobena z kovu a její kruhový půdorys kopíruje kruhová lavice, jiná připomíná vesmírnou sondu a další zase vypadá jako posed.
    Stavby je možné vidět na prostranství před Fakultou architektury, kde je studentské týmy od prosince podle vlastních návrhů samy stavěly. Právě přiblížit studentům práci rukama je jedním z cílů projektu financovaného Krkonošským národním parkem. „Myslím, že je strašně důležité, že studenti mají možnost realizovat to, co sami navrhnou, a že to je ojedinělá příležitost. Stejně důležité je, že projekty, které sami navrhnou, nebudou potom rozebrány na dřevo, ale že budou sloužit,“ uvedl děkan Fakulty architektury ČVUT Ladislav Lábus. Píše o tom web Archiweb.
    Studenti už s KRNAPem v minulosti spolupracovali. Od loňského jara se tak v Krkonoších mohou návštěvníci projít po pěti lávkách, které mladí architekti navrhli a postavili v roce 2017. Přečíst si o nich můžete na serveru Earch.