Velkou výhodou leváků je přizpůsobivost, jsou šikovnější na obě ruce, říká speciální pedagožka
„To, že malé děti přehazují tužku nebo lžíci z jedné ruky do druhé a různě je zkouší, je zcela v pořádku. Kolem pátého roku by se mělo to, kterou rukou bude dítě psát, jasně zvýraznit,“ říká speciální pedagožka Drahomíra Jucovičová, která v pedagogicko-psychologické poradně pomáhá levorukým dětem i dětem se zkříženou lateralitou překonávat každodenní překážky.
Co když se ale ani v předškolním roce jasně neví, jestli máte doma levoruké nebo pravoruké dítě? A proč bychom se o to vlastně měli zajímat? „Pokud to není pořád jisté, používá se tabulka, do které si rodiče zhruba jeden měsíc zapisují, na které činnosti používá dítě tu nebo onu ruku. Může jim pak vyjít zajímavá věc,“ říká Drahomíra Jucovičová.
Zmiňuje příklad ze své praxe, kdy se malý chlapec od svých rodičů naučil dominantě používat pravou ruku, i když sám byl levák. Do poradny ho pak v první třídě přivedly velké problémy s kreslením a psaním. „Nápodoba určitě funguje. Nebo bývá dítě ovlivněno tím, že mu rodiče všechno automaticky podávají do pravé ruky, chystají mu na pravou stranu lžíci a jiné předměty,“ vysvětluje speciální pedagožka.
Leváctví má podle odborníků i nesporné výhody. „Velkou předností leváků je přizpůsobivost, musejí si nacházet svoje cesty, překonávat překážky a jsou ve srovnání s vrstevníky šikovnější na obě ruce – umějí svoji pravou používat líp než praváci levou,“ vyjmenovává Jucovičová.
Kromě ruky máme i dominantní nohu, ucho i oko. Proč je dobré vědět, které to jsou? Poslechněte si Houpačky.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
