Voda všechno propojuje. Hydrobiolog varuje před splašky, které při deštích tečou do řek
Svět je složitý a řešení problémů jsou náročná. Například takové letní koupání. Nic banálnějšího snad ani není. A ejhle! Je léto, vedro a člověk nechce nic než se zchladit ve vodě. V řece to jde, ale co takový rybník nebo přehrada? Tyhle choutky bývá čím dál složitější uspokojit, protože se přemnožily sinice. Poměrně sobecký pohled na nekoupatelnou vodu má ale dalekosáhlé důsledky i pro všechen život ve vodě, a navíc stopy příčin vedou, jako obvykle, k lidským sídlům.
„Sinice jsou na zeměkouli asi 3,6 miliardy let. To, že jich je najednou moc, je důsledkem lidské činnosti. Zhruba od druhé světové války překrmujeme povrchové vody fosforem,“ vysvětluje názorně hydrobiolog Jindřich Duras kauzální řetězec událostí, zatímco spolu stojíme u jednoho ze zdrojů problému za plzeňským sídlištěm.
„Do tohohle potoka svádíme odlehčenou vodu z kanalizace, kde tečou splašky spolu s dešťovou vodou. Odlehčovací komory se při dešti naplní nevábnou směsí odpadní vody a srážek a ty pak jdou rovnou do potoka,“ ukazuje na nevinnou betonovou strouhu Duras.
Když pátráme po zdrojích fosforu, který svědčí sinicím, dojdeme k překvapivému závěru. Nejsou to splachy minerálních hnojiv z polí ani hospodaření na rybnících, které úživnost vody také zvyšují, ale hlavně obyčejná dešťová voda, která může za nekoupatelnost jezer a rybníků. Čistírny odpadních vod jsou v Česku obecně na dobré úrovni, jenomže pak zaprší. Místo abychom vodu ve městech zadrželi a využili ji k zavlažení zeleně v obdobích sucha, necháme jí vypláchnout kanalizační soustavu a nepřečištěnou odtéct do potoků a řek.
Čtěte také
„Třeba jen Plzeň, která má přes 160 tisíc obyvatel, má takových odlehčení přes devadesát. V odlehčované vodě najdeme plasty, infekční materiál, smrduté organické látky, zbytky léčiv, fosfor z exkrementů a zejména z moči. V odlehčené vodě je stokrát až pětsetkrát víc fosforu, než je běžně v řece,“ říká hydrobiolog. Jak z toho ven? Pro začátek je třeba zadržet vodu v městské zeleni a vybudovat podzemní retenční nádrže.
Proč ubývá v nádržích a rybnících kyslík? Kde se bere fosfor, který vyživuje sinice? Co se situací udělá klimatická změna a vyšší průměrná teplota hladiny povrchových vod? Jaká jsou řešení? Pusťte si celé Podhoubí.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
