Vzkazy ze Samotky: Najednou žiju v tichu a prázdnotě, je to krásné i děsivé zároveň

4. duben 2020

„Žiju na pár metrech mezi obýváčkem a kuchyní a přes výhled z okna postupně poznávám sousedy. Najednou jsou totiž všichni doma,“ říká ve vzkazu z New Yorku fotografka Marie Tomanová. Podobně jako student Matěj, který je už dva týdny v izolaci na kolejích v Česku, se musí vyrovnávat se životem v nezvyklé prázdnotě a tichu. Studentka Gabriela se zase v karanténě pokouší dopsat diplomku a vyhlíží odložení státnic.

„Poprosil jsem tátu, aby mi nasdílel fotky z dětství, a naučil jsem se mít radost z maličkostí. A co jsem mluvil se svými vrstevníky, má to tak řada lidí, karanténa nám připomněla dětství,“ říká student Matěj, který se v karanténě na kolejích ocitnul po návratu ze Švýcarska. Honza Vojtko doporučuje pro chvíle prázdna meditaci a mindfulness neboli všímavost. Poslechněte si, jak na to.

Poslechněte si vzkazy ze Samotky: jak naložit s prázdnotou a tichem a jak může pomáhat mindfulness?

Jaký je život ve společenské izolaci pro vás? Ozvěte se nám na e-mail radiowave@rozhlas.cz. Pošlete nám minutovou nahrávku o tom, jak se cítíte, co děláte, co je pro vás těžké, co vám dělá radost a pomáhá nebo co jste zjistili o sobě nebo lidech kolem vás. Vaše vzkazy a postřehy zpracujeme do příští Samotky s psychoterapeutem Honzou Vojtkem.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.