Z obýváku kancelář. Využívání home office akcelerovala pandemie. Jsme na to ale připraveni?
Ušetření času za dopravu, klid na práci, na druhé straně sociální izolace a přenesení řady nákladů na zaměstnance. To jsou často skloňované výhody i nevýhody home office. Opatření proti pandemii koronaviru, kvůli níž řada lidí začala pracovat z domova, pomalu končí. Bude se ale proměňovat styl naší práce? „Celá řada zaměstnavatelů se dostává do ekonomických problémů, tak si řeknou, že ušetří za kanceláře,“ myslí si politoložka Kateřina Smejkalová.
„Musel jsem si udělat striktní časový harmonogram. Všechno musím dopředu plánovat,“ říká Petr Žalud, account manager v marketingové a komunikační agentuře. Před začátkem pandemie koronaviru Covid-19 už pracoval z domova, ale pouze jeden den v týdnu. Jednou z nevýhod práce z domova je podle něj ztížená komunikace s kolegy. „V kanceláři bych stíhal řešit tři věci najednou, protože ti kolegové sedí vedle mě. Než vyřešíme nějakou základní otázku, tak je to mnohem delší proces. Na druhou stranu, když je člověk doma sám, jen se svou hlavou a duší, tak je mnohem kreativnější,“ dodává Petr.
Práce z domova v sobě skýtá celou řadu výhod i nevýhod. Její využívání v Česku ale akcelerovala pandemie a vyhlášení nouzového stavu. Během něho část zaměstnavatelů dala svým zaměstnancům možnost pracovat z domova, aby alespoň částečně pomohli zbrzdit šíření viru. Zhruba 80 % zaměstnanců České spořitelny, která je největším zaměstnavatelem v bankovním sektoru, pracovalo z domova. „My jsme za tu zkoušku byli svým způsobem rádi. Pro nás bylo cenné zjištění, že i když je 80 % zaměstnanců na home office, tak banka dokáže normálně fungovat,“ říká mluvčí České spořitelny Filip Hrubý.
Snadný přechod byl podle mluvčího dán i tím, že celá řada lidí již částečně z domova pracovala a byla zvyklá používat internetovou komunikaci i vzdálené přístupy. Z interního průzkumu vyplývá, že jsou zaměstnanci s prací z domova spíš spokojeni. Spořitelna ji chce proto využívat i po skočení pandemie, ale jen na dobrovolné bázi.
Když jsem se s politoložkou Kateřinou Smejkalovou v lednu v debatě věnované zkracování pracovní doby problému home office dotkla, prohlásila, že se v budoucnu budeme s tímto typem práce setkávat čím dál častěji. Proto je podle ní třeba problém legislativně ošetřit. Jak sama přiznává, nečekala, že se její prognóza potvrdí tak brzy. „Myslím, že nás pandemie zastihla nepřipravené. Home office nemáme nikterak legislativně ukotvený. Nejsou tam závazná pravidla, co například zaměstnavatel musí dát k dispozici.“
Problém podle politoložky Smejkalové ale tkví i v odlišném dopadu home office na ženy a muže. Práce z domova je někdy nabízena i poptávána jako řešení pro maminky, aby mohly sladit práci a péči o děti. Podle Smejkalové tím ale dochází k vytlačování žen z veřejného prostoru – tedy něčemu, proti čemu 100 let bojovala feministická hnutí – a jejich návratu zpět do sféry soukromé. Navíc studie think tanku německých odborů Hans-Böckler-Stiftung ukázala, že ženy v režimu home office v průměru pracují déle než ve výdělečné činnosti, což je dáno péčí o děti či staré rodiče. Zvyšuje se tak nejen gender care gap – tedy čas strávený péčí, ale nepřímo i gender pay gap, protože ženy odpracují víc času.
Lze skloubit práci z domova a péči o děti? Poslechněte si celou reportáž a také příběh matky dvou dětí Adély. A proč podle Smejkalové budou chtít zaměstnavatelé home office využívat víc?
Související
-
Efektivita práce se zvyšuje. Proč na pracovišti stále trávíme neúměrné množství času?
Českými médii proběhla zpráva, že Finsko plánuje zkrátit délku pracovní doby. Informace se sice později ukázala jako zavádějící, ale téma u české veřejnosti rezonuje.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
