Zemřel psychoterapeut Radek Ptáček. Zasazoval se o dětství bez násilí. Připomeňte si jeho rozhovor v magazínu Balanc
Zemřel dětský psycholog, psychoterapeut a soudní znalec Radek Ptáček. Jedním z jeho hlavních témat bylo dětství bez násilí a psychické zdraví dětí, kterým se rozpadla rodina. Na toto téma mluvil i s Petrem Bouškou v magazínu Balanc. Připomeňte si jejich rozhovor.
„Pro děti je rozvod rozpad celého světa. Uvádí je do nejistoty,“ říká v Balancu profesor lékařské psychologie, psycholog a psychoterapeut Radek Ptáček. Děti z rozvedených rodin mají více vztahů a ty i častěji končí. Někteří úplně na manželství zanevřou. Důležité je, v kolika letech se rozvod udál, jak probíhal a jaký vztah měli rodiče k sobě i dětem po něm. Z rozvodu nemusí být celoživotní trauma, ale jen obyčejná vzpomínka.
„Když se rozvod dětem dobře vysvětlí, nemusí to být tragédie. Tragédie je, když se rodiče nedohodnou.“ Děti se učí od rodičů, i když se o to nesnaží. Okoukávají, napodobují, i nevědomě. Zapamatují si, jak se k sobě rodiče chovali, a mohou to opakovat, považovat to za běžné. Nebo je naopak tolik odradí zkušenost z původní rodiny, že žádnou vlastní nebudou chtít zakládat.
Vztahy, které vydrží, nepojí ani tak velká láska, jako společné zájmy. Z výzkumů prý vyplývá, že čím větší intenzita, zamilovanost a láska je na začátku vztahu, tím pravděpodobněji se rozpadne.
Děti se také mohou stát nástrojem v rozvodu rodičů. Máma nebo táta z nich dělají vyjednavače, donašeče nebo se je snaží poštvat proti druhému. S tím se pak mohou setkávat i v dospělosti. Třeba se vyhýbají konfliktům nebo mají tendenci řešit spory jiných lidí, do kterých jim vlastně nic není. Jsou na to totiž od dětství zvyklí. Rozvod rodičů ale neznamená, že nebudeme schopni mít dlouhodobé a naplněné vztahy po celý život.
Poslechněte si celý rozhovor o tom, jak rozvod rodičů ovlivňuje děti a jejich dospělé vztahy.
Související
-
Může být štěstí cestou z deprese? Pozitivní psychologie nabízí změnu úhlu pohledu
Proč nemají pozitivní témata v psychologii stejný prostor jako negativní? A může pozitivní psychologie změnit léčbu duševních poruch?
-
Když je mozek zaplaven negativními pocity, schopnost prožívat radost se vytrácí, říká psycholog
Prožívání radosti ovlivňuje nejen naše duševní, ale i zdraví fyzické. Schopnost prožívat radost je částečně daná geneticky, pokud jsme ji ztratili, můžeme ji vypěstovat.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka