Ztohoven: Užitečný aktivismus, nebo pokrytectví?

Názory lidí na jejich akce se různí. Pro některé jsou právě oni spásou pro špatně fungující společnost, pro jiné jsou to pokrytci, kteří se chtějí zviditelnit.

Snaží se svéráznými způsoby upozornit na nedostatky systému a popichují tak svědomí společnosti. Aktivistická skupina Ztohoven naposledy zatnula osten do politických kruhů, pod názvem Morální reforma k tomu použila téměř 600 SMS zpráv. Jaká je motivace mravokárných aktivistů – změna, hra, exhibice? A jak na jejich činy reaguje společnost?
Poslechněte si krátké rozhovory uvnitř příspěvku!

Zatímco se David Rath zpovídal na půdě Poslanecké sněmovny z obvinění, v mobilech jeho kolegů se hojně rojily fiktivní zprávy rozesílané z britské SMS brány. Téměř 600 falešných zpráv, které si mezi sebou rozeslalo 223 lidí, mělo upozornit na možnost zneužití této technologie a uštědřit políček stávající atmosféře na politické scéně.

Skupina Ztohoven o sobě dala poprvé hlasitě vědět v roce 2003, kdy neonové srdce Jiřího Davida nad Pražským hradem proměnila v otazník – symbol očekávaného střídání na pozici hlavy státu. Otazníky, tehdy nad pravdivostí mediální reality, figurovaly v případě fiktivního atomového výbuchu, propašovaného skupinou do vysílání České televize v roce 2007. Snad nejvýraznější akci zorganizovali Ztohoven v roce 2010, kdy se na základě ilegálně vyrobených občanek půl roku ženili, cestovali atd. Právě tyto dva projekty vyvolaly nejvíce otázek ohledně konfliktu se zákonem, s nímž Ztohoven do určité míry automaticky počítají…

Podobný druh aktivismu se v Česku začal rozvíjet už za komunistického režimu. Například hudební kapela Plastic People of the Universe původně nechtěla vystupovat proti systému. Skupina se pouze odmítala přizpůsobit komunistickým papalášům a dělala si hudbu podle svého, až z ní režim udělal jednoho ze svých ústředních nepřátel.

Pokud se podíváme do zahraničí, zjistíme, že aktivita podobných skupin je zcela normální, média z toho však nedělají takovou senzaci jako u nás. Například dvojice aktivistů Andy Bichlbaum a Mike Bonanno, kteří vystupují jako The Yes Man. Ti měnili svou identitu a vydávali se například za mluvčí různých mocných společností a svými vystoupeními záměrně mystifikovali obecenstvo většinou pozitivními zprávami.

Vedle Ztohoven jsou i u nás skupiny, které dokážou daleko méně nápadným činem vyvolat daleko větší rozruch. Jednou z nich je třeba uskupení Guma Guar, které dlouhodobě kritizuje systém, ironizuje zdejší mediální svět.

Na jednu stranu je dobře, že skupina jako Ztohoven upozorňuje na nedostatky ve společnosti, na druhou stranu však bojuje proti systému, hlavně tedy mediálnímu, který sama využívá ke svému zviditelnění. Celé to tak může působit trochu pokrytecky.