Jsem ročník:
1981
Na Radiu Wave zastávám práci?
Ten, který práská kníry a cvaká Čelistmi.
Předtím jsem stihnul?
Redaktorování v Literárních novinách a časopisu Týden. Spoluzaložení a práci v čtrnáctideníku A2, psaní pro Respekt, magazín His Voice nebo revue Labyrint. Studia na katedře Filmové vědy FF UK. Vedle Radia Wave žiju a rodím děti i pro festivaly Stimul, Be2Can a pro časopis Cinepur.
Nejraději poslouchám?
Zaklínajícího Screamin' Jay Hawkinse. Zaklínajícího svého syna Šimona. Boards of Canada a Paavoharju. Knife a Spoon. Vladimíra Menšíka a jeho alter ego Karla Veselého. Abrazivní samomluvu Dana Nekonečného. Rodinku!
Za nejlepší koncerty posledních let považuji?
Opulentní hip-popovou operu Kanye Westa pod širým nebem v polském Krakově a koncert novodobé šamanky Fever Ray v původně sakrálních prostorách klubu Babel ve švédském Malmö. Letos (2015) mě omráčil sonický nálet klasiků Autechre a nezařaditelná performance venezuelského vizionáře Arcy na rakouském Donaufestu.
Mé nejoblíbenější filmy jsou?
Jarmuschův Mrtvý muž a Ghost Dog - Cesta samuraje. Werckmeisterovy harmonie Bély Tarra. Odvrácená strana Měsíce Roberta Lepage. Zločiny a poklesky Woodyho Allena. Post tenebras lux Carlose Reygadase. Bílé dlaně Szabolcse Hajdu. Syn bratrů Dardenneových. Kód neznámý Michaela Hanekeho. Cokoli od taiwanského krále tzv. slow cinema Tsai Ming-lianga. Letos zatím vede Saulův syn László Nemese.
Jestli čtu, tak většinou
László Krasznahorkaie a Juliana Barnese. Karla Hynka, Jana Kohouta a Vratislava Effenbergera. Daniila Charmse. Knihy ze Severu (Kari Hotakainen, Rosa Liksom, Erlend Loe, Peter Hoeg, Jon Fosse, Sjón). Jidiše kop. Občas takhle po ránu, čtu si súry z Koránu.
Když mám volný čas, tak ho trávím?
Sběrem plodnic a vybíráním pláství. Rád sem tam posnídám znělec.
K jídlu a pití si nejraději dopřávám?
Tatarák a jeho vepřového berlínského bratra Hackepetera. Dršťkovou. Bramborák. Všechno s vyšším obsahem selenu. Pivo z Chýně.
Co bych chtěl sdělit světu?
Člověk, hluchý vůči tichu, rozezná už jen zvuky autonehod.
Všechny články
-
Pěsti v kritické tmě
V prvním kole zápasu o titul velterové kritické váhy se Aleš Stuchlý, Daniel Řehák a Vít Schmarc utkali s výběrem hollywoodských scientologů P. T. Andersona a za po...
-
Fighter: rutinní podívaná, nebo zvedák?
Film, do kterého se dlouho nikomu nechtělo. I tak by se dalo nahlížet na genezi snímku Fighter, jehož natočení odmítli takové veličiny současné americké kinematogra...
-
Tim Hecker: k vulkánu skrz chrámové okno
Kanaďan Tim Hecker, který před časem vystoupil i v pražském Paláci Akropolis, je bezpochyby jedním z nejvýraznějších představitelů současné elektroniky a sound-artu...
-
-
Škola texaského dialektu
Ve třetím díle se tvůrčí čelistní trio Dan Řehák, Vít Schmarc a Aleš Stuchlý sešlo v zaprášeném westernovém městě, aby nad nekvalitní whisky vytasilo kolty a utkalo...
-
Opravdová kuráž: smělá pocta nebo nuda?
Na snímek Maršál (1969) Henryho Hathawaye, za nějž si John Wayne kdysi (bůhvíproč) odnesl Oscara, si ze studií pamatuji už jen mlhavě. Jeho aktuální remake Opravdov...
-
Piruetami k šílenství
V druhém díle Čelistí jsme decentně zakroutili krkem Černé i Bílé labutě – baletního thrilleru Darrena Aronofského, který je jedním z favoritů letošního oscarového ...
-
-
Už nejsem nevinná…
V premiérovém díle Čelistí jsme se s chutí pustili do tučného českého sousta – tuzemskou kritikou převážně pozitivně hodnoceného pokusu Jana Hřebejka o žánrové dram...
-
Restart kina Metropol
Metropol je v současnosti nejstarší olomoucké kino a kromě nejnovějších filmů převážně hollywoodské produkce nabízí také lahůdky z filmového klubu. Jde o partnerské...
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 128
- 129
- 130
- 131
- 132
- …
- následující ›
- poslední »