Bílí muži neumějí skákat. Ve snímku Air ale aspoň skvěle prodávají boty

„Jak víme z filmů o basketbalu, bílí muži neumějí skákat. Ve snímku Air zato zjistíme, že umí dobře prodávat boty,“ říká Tomáš na konto novinky Bena Afflecka. Ten vychází z nejklasičtějšího schématu sportovních filmů o tom, jak outsider porazí favority. Jenže Affleck si musel vystačit s čistě verbálními skills svých aktérů: vypráví totiž „jen“ o souboji několika obuvnických firem o to, kdo uzavře smlouvu s největší budoucí basketbalovou hvězdou. Tím spíš je takřka zázrak, že z konverzačky o prodeji jedné licence vzniklo jedno z nejlehčeji vyprávěných hollywoodských dramat poslední doby.

„Jednoduše, ale precizně zkonstruovaný film,“ smečuje Vítek. „Zatímco Tetris se od třetího levelu rozpadá, tak Air drží pohromadě od první do poslední vteřiny,“ komentuje hlavní rozdíl oproti aktuální tematicky spřízněné konkurenci od Apple TV+. Také Aleš kvituje Affleckovu jako vždy neuvěřitelně jistou režijní ruku. „Všichni hrajou naprosto famózně, subjektivní čas projekce nikoli 112, ale 22 minut,“ vypočítává klady a výkony Matta Damona, samotného Afflecka, Jasona Batemana či Violy Davis, která „když se objeví na scéně, tak vše utichá.“

Tahle oslava volnomyšlenkářství firmy Nike a jednoho jejího manažera, který se postaví zkornatělým, nagelovaným manažerům od Converse a podivné rodinné organizaci Adiho Daslera, je až staromilsky jednoduchá. Mnoho takových už se v Hollywoodu netočí. Aspoň ne v takové kvalitě.

Jak funguje logistika ducha i těla na newyorské pohotovosti? Kolik houbových lidí je v Super Máriovi? Je D’Artagnan mušketýr nebo zombie? Může se nevidomý vězeň dopustit násilí vůči dozorci? Je na Východní frontě klid? Kolikátou zeď zboural filmový Renfield? A jak moc je vymytý Adam Sandler?