Bourání s architektem Tichým: Pro New York jsem navrhoval z Evropy, máme přece Street View

13. listopad 2017
Návrh Al Fayah parku od londýnského studia Thomase Heatherwicka

Ondřej Tichý je český architekt, který pět let pracuje v ateliéru Thomase Heatherwicka. Kromě návrhu nového londýnského autobusu Routemasteru postavil tento ateliér například chlupatý britský pavilon na výstavě Expo 2010 nebo kotel pro oheň olympiády v roce 2012. „Thomas Heatherwick se snaží dělat projekty, které jsou podle jeho slov extraordinary – neobvyklé,“ říká Ondřej Tichý.

„Začínal jsem tam v roce 2012, kdy byla olympiáda a pro studio to bylo velice důležité období,“ vzpomíná na začátky u Heatherwicka. Od té doby studio zažilo velký boom. Rozšířilo se ze čtyř desítek designérů na přibližně 170, přibývalo stále více projektů, značně se rozšířil repertoár. „Thomas začal být taková superstar. Poslal jsem tam portfolio, a ani jsem nedoufal, za týden se mi ale ozvali a pozvali mě na pohovor. Měj jsem v puse hrozný aft a nemohl jsem skoro mluvit, bylo to příšerné,“ říká Ondřej. Pohovor naštěstí nakonec dopadl dobře a Ondřeje Tichého přijali bez nutnosti obligatorního druhého kola.

Pracoval mimo jiné na projektu Galerie moderního umění v Kapském Městě, první galerii moderního afrického umění vůbec, na Al Fayah parku ve Spojených arabských emirátech, který bude zapuštěn do země a přikrytý zemí připomínající popraskanou poušť i na zrušeném a kontroverzním projektu londýnského Garden Bridge, mostu přes Temži, na kterém měly růst stromy, keře a tráva. „Dostat se do toho cizího prostředí je dnes snazší než dříve – díky Street View,“ říká Tichý. Když pracoval na neuskutečněném projektu v New Yorku, navrhoval jej, aniž by ve městě předtím byl. „V Abú Dhabí, kde jsem navrhoval park, mě ale zaskočila třeba ta obrovská vlhkost. To se z internetu nedozvíte.“

Než začal pracovat pro Thomase Heatherwicka, byl Ondřej na praxi v Kodani u dánského architekta Bjarke Ingelse. „Působil jsem tam dva roky, byla to úžasná zkušenost. Bjarke je jako rocková hvězda. Kam přijde, je ho plný dům, jde ho slyšet. Naproti tomu Thomas je spíš umělec. Nesnaží se až tak ohromit, ale spíše spolupracovat.“

„Když se koukám, jaké máme rozpočty, tak si říkám, že jsme pěkně rozmazlení. Přesto, že jsou velké, většinou je stejně přetahujeme,“ říká. Finanční náročnost je ale pochopitelná, při projektování se ateliér snaží navrhovat nové způsoby zpracování materiálu a průkopnické techniky. „Britský pavilon z Expa v Šanghaji má fasádu vytvořenou z ostnů, budova působí, jako by byla chlupatá. Když se na to podíváte, budova vypadá jako živá, při foukání větru se vlní.“

Poslechněte si celý rozhovor!

Další články autora