Britský soud zamítl vydání Juliana Assange do USA. Je to vyhraná bitva pro svobodu tisku

6. leden 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Britský soud zamítl vydání Juliana Assange do USA

V pondělí 4. ledna vydal britský soud přelomové rozhodnutí. Jde o vydání šéfa WikiLeaks, Australana Juliana Assange, do Spojených států. Pokud jste podrobně sledovali soudní proces – což bohužel dělalo méně médií, než by si případ zasloužil –, věděli jste, že ještě těsně před koncem přelíčení to pro Assange nevypadalo dobře. Soudkyně Vanessa Baraitser v drtivé většině souhlasila s americkým ministerstvem spravedlnosti, které ale stejně svým rozhodnutím nepotěšila.

Soudkyně během procesu odkývala všechno možné. Jako legitimní jí například přišlo případné sledování Assange na ekvádorské ambasádě a zmínila i své přesvědčení o spravedlivém procesu, kterého by se podle ní Assangovi ve Spojených státech dostalo. O to překvapivější bylo, když v závěru líčení odmítla šéfa WikiLeaks do Spojených států vydat.

Soudkyně Vanessa Baraitser v drtivé většině souhlasila s americkým ministerstvem spravedlnosti, které ale stejně svým rozhodnutím osvobodit Juliana Assange nepotěšila

Odůvodnila to jednak Assangovým psychickým stavem – dle lékařů trpí Assange depresemi a autismem –, jednak neschopností Spojených států zajistit, aby si v jejich držení vězeň nesáhl na život. Vzhledem k zacházení, jakého se dostalo například whistleblowerce Chelsea Manning – ta se v americké vazbě pokusila o sebevraždu hned několikrát –, není divu. 

Americká strana se proti rozsudku odvolala. „Vzhledem k charakteru rozsudku jsou šance americké vlády na úspěšné odvolání mizivé,“ hodnotila rozsudek americká novinářka Marcy Wheeler, která proces bedlivě sleduje. Pokud bude odvolání zamítnuto, může tak Assange již brzy stanout na svobodě. Jde sice o obrovský průlom, ale neřeší podstatu kauzy. Samotná americká žaloba je totiž krajně nebezpečná. 

Demonstrace za osvobození Juliana Assange

Jednak stojí na kontroverzním Espionage Actu. Podle Daniela Ellsberga, který se proslavil, když ve spolupráci s americkým tiskem zveřejnil slavné Pentagon Papers, dokumentující americké přečiny v Indočíně, tento zákon de facto vylučuje možnost spravedlivého procesu s whistleblowery. Mnozí američtí novináři bili na poplach i s ohledem na charakter obvinění. V jádru totiž šlo o Assangovu snahu zabránit americkým úřadům v odhalení identity Manning jakožto zdroje leaku.

„Jakýkoliv reportér, který se zabývá armádou, zpravodajskými službami nebo některými výbory Kongresu, se dříve nebo později dostane do této pozice – klidně i omylem,“ napsal americký novinář Matt Taibbi. „Pokud by se vláda někdy rozhodla tento nástroj používat pro stíhání novinářů a vydavatelů, velmi brzy bychom neměli žádné novináře a vydavatele,“ varuje Taibbi.

Čtěte také

Ve světle těchto okolností před soudem totiž nestála osobnost Juliana Assange a ani by neměla. V kauze jde o svobodu tisku a slova. Vzhledem k charakteru rozsudku tedy není po Assangeově bitvě ani zdaleka vyhráno. Pokud jde americkému ministerstvu spravedlnosti jenom trochu o svobodu tisku v zemi, mělo by případ s Assangem samo uzavřít – ať už teď pod Donaldem Trumpem, nebo za několik týdnů pod Joem Bidenem. Není náhodou, že za vlády Baracka Obamy se ministerstvo zdráhalo proces zahájit. Úředníci totiž nenašli způsob, jak obžalovat Assange, aniž by tím současně neohrozili svobodu tisku

Jak dopadl soudní proces o vydání Juliana Assange do USA? A proč není výsledek úplně jednoznačný? Poslechněte si glosu Matěje Schneidera.

Komentáře v rubrice Prolomit vlny vyjadřují názory autora.

Spustit audio