Češi přírodu milují, odpustit si kvůli ní maso nebo létání ale nedokáží

14. září 2018

„Věci, které máme rádi, máme tendenci považovat za méně nebezpečné. Lidé, kterým chutná vepřové nebo hovězí, ho považují za méně zdravotně závadné,“ odkazuje na jednu ze studií ze svého oboru Jan Krajhanzl, sociální psycholog a ekopsycholog. Věda dnes umí vysvětlit rozpor mezi myšlením a chováním. Tedy i to, proč na jednu stranu milujeme přírodu, ale nedokážeme ji chránit a zabránit změně klimatu.

„Podle výzkumů mají Češi vztah k přírodě silný a její ochranu považují za hodně důležitou. Podíváme-li se ale blíže, najdeme různé rozpory v myšlení a chování,“ říká Jan Krajhanzl z Katedry environmentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Má na mysli třeba konkrétní opatření k ochraně životního prostředí. Podle Krajhanzla ve výzkumu až 98 procent lidí odpoví, že mají přírodu rádi. Pokud se jich ale zeptáte, zda by ji stát měl chránit, počet kladných odpovědí začne klesat. „Je to podobné jako péče o zdraví. Všichni se shodneme, že zdraví je pro nás důležitou hodnotou, ale ne všichni ráno běháme nebo se zdravě stravujeme. Věřit, že je něco důležité, je o mnoho jednodušší než začít něco dělat.“

Jak jsem se bránil létání, a neubránil. Co dělat proti kocovině z letadel?

Letadlo

Přátele jsem vždy šokoval odmítáním létat kvůli změně klimatu. Dneska mám stříbrnou kartu od letecké společnosti. Jak se to stalo? A co to dělá s mým etickým kodexem?

V Česku se v poměru k ostatním zemím velmi třídí odpad. „Pro spoustu lidí je to téma, je ale mnohem více aktivit, kterými můžeme udělat daleko více dobra,“ pokračuje Jan Krajhanzl. Třídění odpadu považuje za smysluplné, z hlediska ochrany přírody je ale prý na úrovni jednotlivce efektivnější omezit dálkovou dopravu, zejména leteckou. Létání produkuje velké množství skleníkových plynů, má tedy enormní tzv. uhlíkovou stopu. „Také když si odpustíte jeden steak k obědu, tak ušetříte srovnatelné množství vody jako za zhruba 30 koupelí ve vaně,“ říká zase k tzv. vodní stopě Jan. Tedy množství vody, které je potřeba k výrobě nějakého produktu.

„Dělali jsme velký výzkum a zkoumali jsme, jak závažné se Čechům zdají environmentální problémy. Ukázalo se, že velmi,“ popisuje závěry bádání doktor Krajhanzl. Zjistilo se také, že lidé v Česku vnímají problematiku odpadů a znečištění ovzduší za závažnější než korupci. Výzkum je součástí knihy Vztah české veřejnosti k přírodě a životnímu prostředí. Reprezentativní studie veřejného mínění, která je zdarma k dispozici ke stažení na webu Masarykovy univerzity. „Téma ochrany životního prostředí tak zůstává pro českou politickou reprezentaci hozenou rukavicí ke zvednutí,“ nabádá Jan Krajhanzl.  

Je sociální psycholog a ekopsycholog Jan Krajhanzl optimistou ohledně změny klimatu? Dokáží se lidé vzdát svého pohodlí kvůli ochraně přírody? Pusťte si záznam rozhovoru.

autor: Petr Bouška
Spustit audio

Související

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka