Chceme zahrádku všude. Adaptace krajiny na klimatickou změnu se dá zvládnout za 20 let, věří Jiří Malík
Původně geodet a kartograf Jiří Malík je známá postava české environmentální scény. V roce 2005 spoluzaložil spolek Živá voda a v roce 2016 se pustil do komplexní obnovy vodního režimu u bývalé obce Libná na Broumovsku. 20 km2 povodí Zdoňovského potoka je pilotním projektem Modelu Živá krajina, který se dá replikovat i jinde v Česku a v Evropě. Jiří Malík se svým týmem usilují o komplexní adaptaci krajiny na klimatickou změnu. Jak by taková krajina vypadala?
„Hlavně to bude daleko víc chladit. V té krajině půjde žít. Industriální centra lidi vyčerpávají. Kdyby se jim příroda přiblížila za humna, nebudou muset tak masivně utíkat na chaty. I kdyby neměla být klimatická změna, chemizace půdy a kontaminace vody jsou dostatečné důvody, proč změnit naše hospodaření,“ myslí si iniciátor Modelu Živá krajina.
Současná česká krajina trpí několika známými neduhy. Klimatická změna přináší celkové oteplení, častější vlny veder, vyšší odpar, méně sněhu, prudší větry a bouře, střihy teplot a nepravidelnou distribuci srážek. I proto tým Živé krajiny usiluje o zpracování Krajinného plánu adaptace ČR na klimatickou změnu. Šlo by o mapové dílo, které by sloužilo jako podklad pro územní plánování, obce i vlastníky pozemků, jak opatření správně udělat.
Model Živá krajina přichází s ucelenou metodikou. V první řadě je třeba dobře mapovat. Vzniká nástroj, který na základě družicových snímků, srovnání se starými mapami i práce v terénu odhalí cesty vody v krajině. Respektováním těchto cest se sníží eroze, v návaznosti na zatravnění údolnic, hloubení tůní a ekologické nebo regenerativní zemědělství by se zvýšila zádrž vody v půdě, což by omezilo bleskové povodně.
V místech údolnic dřív tekly potůčky a v jejich okolí se páslo, nebo tam byly mokřady plné života. „Dnes je v těchto místech největší eroze a ztrácíme tady ornou půdu. Náprava je jednoduchá – odstraníme melioraci, vodu pustíme na povrch, stane se z toho potůček s mokřadem. Pokud na vertikální mokřady přidáme horizontální pásy osázené větrolamy, tak eroze téměř ustane,“ popisuje Jiří Malík soubor opatření.
Vzniklá konturovaná krajina počítá s vysázením remízů a větrolamů a se zmenšením půdních bloků. „Náš model míří k agrolesnictví, chceme zahrádku udělat všude. Do dvaceti let se dá kompletně adaptovat česká krajina na změnu klimatu, když na to budou peníze. Stálo by to 1,5 bilionů korun,“ má jasno Jiří Malík.
Jak kompenzovat zemědělcům ztráty produkční plochy ve prospěch ekosystémových služeb? Jak přesvědčit vlastníky půdy i zemědělce zavést opatření zpracované v Modelu Živá krajina? Poslechněte si celé Podhoubí s Jiřím Malíkem.
Související
-
Změna klimatu je i změna myšlení. Mladí designéři se učí od přírody
V Podhoubí se konečně bavíme o podhoubí s designérem nejen webových aplikací Iljou Panićem a taky s Eliškou Knotkovou, zakladatelkou ateliéru udržitelného designu.
-
Pro zmírnění klimatické krize je potřeba široké podpory společnosti, shodují se Krajhanzl a Novák
„Lidská schopnost nevnímat realitu a strkat hlavu do písku je obrovská. Celé skupiny lidí budou v popírání klimatu neléčitelné,“ říká ekopsycholog Jan Krajhanzl.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka