Členství jen pro Romy, co pracují a platí dluhy? O vztahu křesťanských církví k Romům s religionistkou Lydií Medkovou
Romové a křesťanské církve. Jak vypadá soužití nejpočetnější etnické menšiny v Česku a Jednoty bratrské, Římskokatolické církve nebo Československé církve husitské? Na to se ptala ve svém výzkumu religionistka a teoložka Lydie Medková duchovních těchto církví. V Hergot!u jsme se jí zeptali my na výsledky jejího výzkumu.
K výzkumu Lydii přivedl článek o Romech v evangelickém časopise z roku 1909. Pisatel na jeho konci položil otázku. „Co všechno křesťanstvo za 500 let, co tu Romové jsou, co pro tento cizí, pohanský národ udělalo?“ Lydie ve výzkumu zjistila, že církevní práce s Romy je dnes víc, než čekala.
Pravidelné bohoslužby se u Romů větší oblibě netěší. Podle Lydie častěji navštěvují jiné typy aktivit: „U římských katolíků se Romové nejvíc účastní obřadů životního cyklu. Jde o křty, o svatby a pohřby. U nekatolíků je to hodně spojené s misijními aktivitami, například s kluby pro mladé.“ Další zásadní rozdíl, který Lydie objevila mezi Římskokatolickou církví a nekatolickými církvemi, byl důraz na pravidla. Pro katolické kněží bylo důležitější, že jsou Romové nějakým způsobem věřící, na dodržování pravidel víc záleželo nekatolickým duchovním.
Čtěte také
Některá církevní společenství vytvářejí také přímo romský program. Jeden z prvních romských sborů v Česku založila Jednota bratrská v Novém Městě pod Smrkem. Romských sborů je ale v Česku více.
Proč by chtěl kazatel Církve Bratrské odpírat členství ve sboru Romům, kteří nepracují nebo nesplácejí dluhy? Působí v Česku duchovní romského původu? Jaké církve pořádají romské bohoslužby? A s jakými reakcemi se Lydie na svůj výzkum setkala? Dozvíte se v Hergot!u.
Související
-
Hergot!: Romská spiritualita a návštěvy ze záhrobí
Tento týden jsme oslavili Mezinárodní den Romů a při té příležitosti se tým Hergot!u vrací k tématu, kterého se už kdysi dotkl: Romové v České republice a na Sloven...
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
