Historik Miloslav Szabó: Čím zlákal (a láká?) fašismus katolické kněží na Slovensku
Za druhé světové války byl nastolen na Slovensku satelitní režim nacistického Německa, v jehož čele usedl prezident-kněz Jozef Tiso. Byl sice nejvýraznějším, ale nikoli jediným katolickým knězem, který se pustil v této temné době do politického angažmá. Kniha historika Miloslava Szabó nazvaná Klérofašisti zkoumá osudy a myšlení slovenských (nejen) katolických kněží, kteří podlehli vábení fašistické ideologie.
Miloslav Szabó upozorňuje, že s pojmem klerofašismus to není jednoduché. Za prvé proto, že byl hojně využíván a propagandisticky zneužíván marx-leninskou propagandou, za druhé proto, že mezi fašistickými ideologiemi a katolicismem existují zásadní rozpory. „Pokud se dostaneme k radikálnímu fašismu, tedy k nacismu, který byl na Slovensku oním referenčním bodem, tak je to samozřejmě zásadní problém. Vatikán totiž ještě ve třicátých letech mnohé aspekty nacismu kritizuje a odsuzuje. Nejznámější je samozřejmě encyklika S palčivou starostí, kde se ten nacistický kult rasismu a politického pohanství kritizuje,“ popisuje historik Miloslav Szabó v Hergot!u.
Čtěte také
Zároveň už v Itálii za Mussoliniho přistoupila církev na určitý kompromis, kdy si s fašistickým režimem rozdělila sféry vlivu, o něco podobného se pokoušela část církve v Německu a koneckonců i na Slovensku.
Ve své knize Miloslav Szabó nakonec neřeší na prvním místě politickou podstatu Slovenského štátu, ale myšlení konkrétních kněží, o jejichž klerofašistických postojích nemůže být pochyb. V jejich textech a vystoupeních slyšíme především strach z bolševismu a vypjatý antisemitismus, který kombinuje tradiční křesťanské předsudky s moderními rasovými a konspiračními teoriemi.
Kdo byli konkrétní fašističtí kněží? Jak se stavěla ke Slovenskému štátu dobová katolická církev? A co má společného s klerofašistickou rétorikou současný slovenský kněz Marián Kuffa? Poslechněte si celý pořad.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
