Historik Miloslav Szabó: Čím zlákal (a láká?) fašismus katolické kněží na Slovensku

4. květen 2020

Za druhé světové války byl nastolen na Slovensku satelitní režim nacistického Německa, v jehož čele usedl prezident-kněz Jozef Tiso. Byl sice nejvýraznějším, ale nikoli jediným katolickým knězem, který se pustil v této temné době do politického angažmá. Kniha historika Miloslava Szabó nazvaná Klérofašisti zkoumá osudy a myšlení slovenských (nejen) katolických kněží, kteří podlehli vábení fašistické ideologie. 

Miloslav Szabó upozorňuje, že s pojmem klerofašismus to není jednoduché. Za prvé proto, že byl hojně využíván a propagandisticky zneužíván marx-leninskou propagandou, za druhé proto, že mezi fašistickými ideologiemi a katolicismem existují zásadní rozpory. „Pokud se dostaneme k radikálnímu fašismu, tedy k nacismu, který byl na Slovensku oním referenčním bodem, tak je to samozřejmě zásadní problém. Vatikán totiž ještě ve třicátých letech mnohé aspekty nacismu kritizuje a odsuzuje. Nejznámější je samozřejmě encyklika S palčivou starostí, kde se ten nacistický kult rasismu a politického pohanství kritizuje,“ popisuje historik Miloslav Szabó v Hergot!u.

Čtěte také

Zároveň už v Itálii za Mussoliniho přistoupila církev na určitý kompromis, kdy si s fašistickým režimem rozdělila sféry vlivu, o něco podobného se pokoušela část církve v Německu a koneckonců i na Slovensku. 

Ve své knize Miloslav Szabó nakonec neřeší na prvním místě politickou podstatu Slovenského štátu, ale myšlení konkrétních kněží, o jejichž klerofašistických postojích nemůže být pochyb. V jejich textech a vystoupeních slyšíme především strach z bolševismu a vypjatý antisemitismus, který kombinuje tradiční křesťanské předsudky s moderními rasovými a konspiračními teoriemi. 

Kdo byli konkrétní fašističtí kněží? Jak se stavěla ke Slovenskému štátu dobová katolická církev? A co má společného s klerofašistickou rétorikou současný slovenský kněz Marián Kuffa? Poslechněte si celý pořad.

autoři: Jakub Ort , Petr Wagner , Dominik Čejka
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.