Home office nespasí vaše pracovní životy

16. září 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy home office

Home office bývalo takové mytické uspořádání. Všichni o něm slyšeli, skoro nikdo ho neměl, poptávka násobně překračovala nabídku. Tento „benefit“ měl vyřešit všechny obtíže slaďování soukromého a profesního života, zlepšit kariérní vyhlídky matek a kdo ví co ještě. Byly i obavy, že doma nikdo pracovat nebude, vezme si jen volno a místo tabulek bude v županu pít kafe. Během letošního roku se ale v našich životech změnilo téměř vše. Platí to i o náhledu na práci z domova?

Střih, změna scény. V době covidové letošního prvního pololetí, kdy základním úkolem bylo zůstat doma a vyhýbat se lidem, se najednou objevilo na home office výrazně více zaměstnanců a zaměstnankyň než kdy dříve. Pro řadu z nich to nebyl benefit jejich pracovních snů, ale s ohledem na zavřené školky a školy tak trochu noční můra. Někteří zaměstnavatelé zjistili, že jejich obavy z nižší produktivity nebyly opodstatněné, jiní zase zápasili třeba s nedostatečným IT vybavením.

Na letošním Fóru rodinné politiky prezentoval Daniel Münich, výkonný ředitel think-tanku Idea, poslední data, která ukazují, že po prázdninách se míra využití práce z domova snížila oproti například dubnu nebo květnu. Nevrátila se však na dřívější předcovidovou úroveň. Zdá se, a v tomto smyslu se nedávno na svém facebookovém profilu vyjádřil například pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík, že rozšíření práce z domova může být jednou z těch dobrých věcí, které si přeneseme do nového normálu. Je to ale tak a měli bychom to vůbec chtít?

Čtěte také

V první řadě stále platí, že práce z domova není pro každého. Individuálně ani celkově. Daniel Münich se svým týmem odhaduje podíl v uvozovkách homeofficovatelných pracovních míst u nás někde okolo 38 %. Navíc se jedná o místa koncentrovaná spíše ve velkých městech a vyžadující spíše vyšší formální vzdělání. I tak se ale jedná o poměrně robustní podíl pracovních míst. Pokud by všichni tito zaměstnanci a zaměstnankyně skutečně z domova pracovali, podobu českého pracovního chování a jevů s ním spojených to rozhodně překreslí.

Zaměstnavatelé by mohli očekávat vyšší produktivitu, ušetření nákladů na provoz kanceláří i rychlejší postup k digitalizaci řady procesů. Rozšířil by se jim okruh potenciálních uchazečů a uchazeček. Ve velkých městech a jejich okolí by se změnily požadavky na individuální i veřejnou dopravu. Zaměstnanci a zaměstnankyně by nepochybně rádi ušetřili čas strávený dojížděním nebo využili možnost rozvrhnout si práci do různých částí dne.

home office

Existuje celá řada lidí, kteří nevyhledávají společenský kontakt, případně jim způsobuje vysloveně obtíže, pro takové by bylo snazší být součástí pracovního procesu. Jsou ale rovněž lidé, kterým práce z domova nevyhovuje, třeba kvůli vyšším nárokům na sebedisciplínu nebo oddělení domácího prostředí od pracovního. Už po jarní zkušenosti se kromě radosti z většího soukromí a klidu od vyrušujících kolegů objevily stesky po tvůrčím setkávání, po konzultacích podle potřeby i po normálním kafi nebo pracovním obědě. Dlouhodobé dopady práce z domova na lidskou psychiku zatím nebyly dostatečně zkoumány, není ale proč pochybovat o tom, že budou.

Jaké si z toho vzít ponaučení? Především to, že home office není nutně benefit ani nevyřeší všechny problémy pracovního světa. Je to uspořádání, které může být velmi užitečné v náročné situaci, ať už jde o epidemiologické ohrožení, nebo třeba úporná letní vedra.

Ale také mějme na paměti, že práce z domova nemusí být buď–anebo. V případě zájmu obou stran, při dobrém naplánování a dohodě může několik domácích dnů v týdnu skutečně přinést řadu výhod a omezit ty potenciální škodlivé dopady. Stále více mladých – tedy těch, kteří budou formovat pracovní trh následující dekády – je na vyšší míru autonomie v práci zvyklých, případně ji vyžadují. A ti by mohli home office skutečně brát jako běžnou součást svého života.

Pandemie covidu nás donutila přehodnotit postoje k home office. Jak? Kolik práce lze v Česku vůbec tímto opatřením držet v chodu? Poslechněte si glosu Šárky Homfray.

Komentáře v rubrice Prolomit vlny vyjadřují názory autora/autorky.

autor: Šárka Homfray
Spustit audio