Jak chtějí čeští ekoaktivisté bojovat s klimatickou krizí? Radikálně, ale bez násilí
Jak bojovat s klimatickou krizí? Jsou nejlepším způsobem stávky, lobbing u politiků, nelegální blokády nebo všechno dohromady? A dají se ekologické problémy vyřešit bez změny systému? Na to se snažili v magazínu Přes čáru odpovědět Jaromír Bláha z Hnutí DUHA, Petr Doubravský ze studentského hnutí Fridays for Future a Martin Vrba z Extinction Rebellion.
Hnutí DUHA existuje už 30 let, Fridays for Future (FFF) a Extinction Rebellion působí v Česku sotva jeden rok. Nová hnutí vrátila na českou ekologickou scénu radikálnější formy protestů, které byly i u nás na začátku 90. let poměrně běžné. Pak se ale zejména větší organizace soustředily na oficiálnější způsoby boje. „Začali jsme se zaměřovat na odbornou práci, spolupráci s veřejností, začali jsme užívat právních nástrojů,“ říká Jaromír Bláha z Duhy. „Získali jsme za ta léta takovou pozici, kdy dokážeme jednáním s politiky dosáhnout toho, kvůli čemu bychom před 20 lety museli například organizovat demonstrace,“ dodává.
Hnutí DUHA se na rozdíl od FFF a Extinction Rebellion už tolik nezaměřuje na přímou akci, jako jsou stávky nebo blokády, i když ani ty zcela nevylučuje. Nové aktéry na ekoscéně ale podle Bláhy vítá. A ačkoli se nová hnutí částečně vymezují proti starým „formám boje“, protože podle nich nejsou dostatečně účinné a nedokážou přesvědčit politiky k akci, spolupráci s Duhou a dalšími tradičními organizacemi chtějí prohlubovat zástupci FFF i ER.
Jedním z témat, na kterém mezi hosty nepanuje úplná shoda, je otázka, jak moc spojovat environmentální aktivity s politickým a sociálním aktivismem. Hnutí DUHA svoji činnost s bojem proti kapitalismu nespojuje, přesto je podle Bláhy potřeba systémová změna globalizovaného prostředí, ve kterém stále posilují centralizační tendence. „Systém je potřeba změnit decentralizací. Nejde o pád kapitalismu nebo socialismu, musí to jít zcela mimo tyto systémy. Jde ale o můj osobní názor, protože v Hnutí DUHA na tomto nemáme shodu,“ upozorňuje Bláha.
Čtěte také
Intenzivní debaty o propojení ekologických a sociálních a politických hnutí se podle Martina Vrby vedou i v Extinction Rebellion. Svržení kapitalismu ale podle něj není hlavním cílem. „Nemyslíme si ovšem ani, že by bylo možné kapitalismus reformovat tak, aby byl slučitelný s fyzikálními limity naší planety,“ upřesňuje Vrba. „Domníváme se pouze, že kapitalismus se v současnosti ničí sám.“
Petr Doubravský se domnívá, že hnutí za řešení klimatické krize nemůže být apolitické, protože sama klimatická krize je do velké míry zapříčiněna špatnými politickými kroky. „Klimatické hnutí možná může být nestranické, ale rozhodně ne apolitické,“ vysvětluje svůj postoj. „To, co děláme, je politika. Není to politika v palácích, ale v ulicích, a ta je pro jakýkoli demokratický systém velmi důležitá.“
Je pro pozvané ekologické organizace akceptovatelné porušovaní zákona a za jakých okolností? Jaké strategie jsou podle jejich zástupců nejefektivnější a proč? Poslechněte si celou debatu v magazínu Přes čáru.
Související
-
Jak se srovnat s klimatickou krizí? Nestačí jen popisovat přicházející hrůzy, říká ekopsycholog
Jak životní prostředí působí na psychiku člověka a jak se naopak emoce člověka odrazí v jeho vztahu k přírodě? To je jen zlomek toho, čím se zabývá ekopsychologie.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
