Jak chtějí čeští ekoaktivisté bojovat s klimatickou krizí? Radikálně, ale bez násilí

24. září 2019
Přes čáru

Jak bojovat s klimatickou krizí? Jsou nejlepším způsobem stávky, lobbing u politiků, nelegální blokády nebo všechno dohromady? A dají se ekologické problémy vyřešit bez změny systému? Na to se snažili v magazínu Přes čáru odpovědět Jaromír Bláha z Hnutí DUHA, Petr Doubravský ze studentského hnutí Fridays for Future a Martin Vrba z Extinction Rebellion.

Hnutí DUHA existuje už 30 let, Fridays for Future (FFF) a Extinction Rebellion působí v Česku sotva jeden rok. Nová hnutí vrátila na českou ekologickou scénu radikálnější formy protestů, které byly i u nás na začátku 90. let poměrně běžné. Pak se ale zejména větší organizace soustředily na oficiálnější způsoby boje. „Začali jsme se zaměřovat na odbornou práci, spolupráci s veřejností, začali jsme užívat právních nástrojů,“ říká Jaromír Bláha z Duhy. „Získali jsme za ta léta takovou pozici, kdy dokážeme jednáním s politiky dosáhnout toho, kvůli čemu bychom před 20 lety museli například organizovat demonstrace,“ dodává. 

Hnutí DUHA se na rozdíl od FFF a Extinction Rebellion už tolik nezaměřuje na přímou akci, jako jsou stávky nebo blokády, i když ani ty zcela nevylučuje. Nové aktéry na ekoscéně ale podle Bláhy vítá. A ačkoli se nová hnutí částečně vymezují proti starým „formám boje“, protože podle nich nejsou dostatečně účinné a nedokážou přesvědčit politiky k akci, spolupráci s Duhou a dalšími tradičními organizacemi chtějí prohlubovat zástupci FFF i ER.

Martin Vrba z Extinction Rebellion, Petr Doubravský z Fridays for Future a Jaromír Bláha z Hnutí DUHA

Jedním z témat, na kterém mezi hosty nepanuje úplná shoda, je otázka, jak moc spojovat environmentální aktivity s politickým a sociálním aktivismem. Hnutí DUHA svoji činnost s bojem proti kapitalismu nespojuje, přesto je podle Bláhy potřeba systémová změna globalizovaného prostředí, ve kterém stále posilují centralizační tendence. „Systém je potřeba změnit decentralizací. Nejde o pád kapitalismu nebo socialismu, musí to jít zcela mimo tyto systémy. Jde ale o můj osobní názor, protože v Hnutí DUHA na tomto nemáme shodu,“ upozorňuje Bláha.

Čtěte také

Intenzivní debaty o propojení ekologických a sociálních a politických hnutí se podle Martina Vrby vedou i v Extinction Rebellion. Svržení kapitalismu ale podle něj není hlavním cílem. „Nemyslíme si ovšem ani, že by bylo možné kapitalismus reformovat tak, aby byl slučitelný s fyzikálními limity naší planety,“ upřesňuje Vrba. „Domníváme se pouze, že kapitalismus se v současnosti ničí sám.“

Petr Doubravský se domnívá, že hnutí za řešení klimatické krize nemůže být apolitické, protože sama klimatická krize je do velké míry zapříčiněna špatnými politickými kroky. „Klimatické hnutí možná může být nestranické, ale rozhodně ne apolitické,“ vysvětluje svůj postoj. „To, co děláme, je politika. Není to politika v palácích, ale v ulicích, a ta je pro jakýkoli demokratický systém velmi důležitá.“

Je pro pozvané ekologické organizace akceptovatelné porušovaní zákona a za jakých okolností? Jaké strategie jsou podle jejich zástupců nejefektivnější a proč? Poslechněte si celou debatu v magazínu Přes čáru.

 

autor: Alžběta Medková
Spustit audio

Související

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.