Jak dnes posloucháme hudbu? Daleko více podle emocí než žánrů, říkají autoři knihy o hudbě úzkosti Všechny kočky jsou šedé
Zažíváme nejsmutnější období popu? Dost možná ano. Ve své knize Všechny kočky jsou šedé rozebírají hudební publicisté Karel Veselý a Miloš Hroch paralelní dějiny populární hudby několika uplynulých dekád z hlediska stále častěji se objevujícího smutku, depresí a beznaděje. „V okamžiku, kdy se hudba osvobodila a začala fungovat přes internet, zmizela brána typu šéfů velkých labelů, přes kterou to muselo projít,“ shodují se v jednom z milníků změn popu oba autoři.
„Dnešní pop je mnohem svobodnější ve vyjadřování emocí, muzikanti si mohou dovolit být tak moc smutní, jak jen chtějí. Dřív by tohle zastavili šéfové hudebních vydavatelství, protože by jim to přišlo málo prodejné,“ upřesňuje Karel Veselý. Příkladem může být mladá kalifornská zpěvačka a hudebnice Billie Eilish, která své depresivní písně nejdříve umisťovala na platformu SoundCloud, aby se během pár měsíců stala světovou hvězdou.
Podle Miloše Hrocha je důležité brát pop jako zrcadlo společnosti. „Mnohem více a otevřeněji se také mluví o duševních nemocech a depresích. A jak říká britský kulturní teoretik a filozof Mark Fisher, deprese nejsou jen problémem zdravotnictví, ale i politickým problémem.“
Sbírka textů Ghosts of My Life právě Marka Fishera byla zároveň zásadním dílem, které Veselému otevřelo oči a dveře k tématům, která dříve nevnímal. „Fisher dokázal spojit hudbu a témata s komplexnější společenskou otázkou, díval se na pop prizmatem kulturní teorie, což mě hrozně baví.“
Proměnou nicméně neprochází jen hudba samotná, ale i přístup posluchačů k ní v souvislosti s rozšířením streamovacích platforem. „Hudební žánry vymizely v tom smyslu, že posluchači už se podle nich tolik neřídí,“ zdůrazňuje Veselý a dodává, že člověk má tendenci poslouchat typ hudby daleko častěji podle emocí než podle žánru.
Která alba jsou podle obou autorů jedněmi z těch nejsmutnějších? Které interprety objevili sami pro sebe během práce na knize? Bude pop kvůli probíhající pandemii koronaviru ještě depresivnější než dosud? A jak do toho všeho zapadá latinskoamerická scéna? Poslechněte si celý rozhovor o hudbě úzkosti s Karlem Veselým a Milošem Hrochem.
Související
-
Bída streamovacích služeb spočívá v tom, že se chovají přesně jako ostatní technologičtí giganti
Šéf streamovací služby Spotify Daniel Ek se kvůli svým výrokům o nutnosti neustálého vydávání nové hudby nedávno setkal s nevraživou reakcí umělců. A není se čemu divit.
-
Výkřiky do tmy a tyranie clicktivismu. Jak se změnil aktivismus hudebníků v době sociálních sítí?
Rčení „mlčeti zlato“ nemusí nutně fungovat vždy, ale co když hudebnice a hudebníci zkrátka nemají potřebu se pokaždé vyjadřovat k aktuálním tématům?
-
Těšíme se, jaké výzvy ještě přijdou. Jak vypadá budoucnost vydávání hudby dle tuzemských interpretů?
Umělci, kteří na streamovacích službách neprosperují, se podle výkonného ředitele Spotify Daniela Eka nepřizpůsobili době a vydávají hudbu zastaralým způsobem.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
