Jak používat AI při studiu? Nebát se, nelhat a nekrást, říká odborník na akademickou etiku
„Daleko více se budeme setkávat s tím, že texty budou výsledkem spolupráce člověka a nástroje umělé inteligence,“ vysvětluje Tomáš Foltýnek, odborník na AI a akademickou etiku z Masarykovy univerzity. Jak eticky používat nástroje umělé inteligence při studiu?
„Potenciálně vhodnější nástroje jsou ty, které mají jazykový model propojený s databází znalostí,“ říká. Když nástrojům položíme dotaz správným způsobem, dají se využít například při učení na zkoušku nebo literární rešerši.
„Zadáte dotaz nebo téma, ono to vyhledá deset nejrelevantnějších článků a s pomocí jazykového modelu vám poskytne odpověď. V té odpovědí jsou hned odkazy na zdroje, takže si k tomu můžete dohledat další informace a ověřit, že v těch zdrojích jsou a model nehalucinuje,“ popisuje Foltýnek a upozorňuje, že problémem chatbotů bývá právě absence factcheckingu.
„Plagiátorství vznikne, když využijeme jiné zdroje a řádně na ně neodkážeme v situaci, kdy se od nás očekává originální dílo,“ upozorňuje. Kdy a jak použití AI citovat? „Současné přesvědčení je, že bychom nástroje citovat měli zejména v případě, kdy jejich využití ovlivňuje myšlenky a obsah toho dokumentu,“ říká a jako příklad uvádí navržení osnovy nebo vygenerování části textu.
Jak se odhalují plagiáty? Pusťte si celý díl Studovny.
Související
-
Konec bakalářek nejen kvůli AI? Je to krok správným směrem, říká děkan fakulty VŠE
Proč došlo rozhodnutí změnit podobu bakalářských prací a co studenty čeká? Ve Studovně byl hostem děkan Fakulty podnikohospodářské VŠE v Praze Jiří Hnilica.
-
Roboti, AI, VR ale i grafika. Jak může vypadat studium IT na ČVUT v Praze?
Jak vypadá studium IT? Ve Studovně jsme si povídali s vývojářem Tomášem Nováčkem, který studoval softwarové inženýrství na Fakultě informačních technologií ČVUT v Praze.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.